Léto koncem února
Jak začít? Všechno to začalo ve středu ráno. No ale vlastně to pořádně začalo až těmi racky. Modří už vědí. Takže naložit zásoby a může se vyrazit. V kompletním složení. Hověl jsem si v Berundě na vrchu kufru na nějaké krabici, ve které to dosti skleněně rachtalo. Ale přežil jsem já i to sklo. Příjezd pod Ještěd byl včasný, ale trochu nám to časově komplikoval poněkud... jak bych ho jen popsal... prostě číšník ve Formance. A to už jsme se sešli i se čtvrtou, která byla už od rána lyžovat, zatímco my to z různých důvodů nakonec vzdali. No ale večeře jsme se nakonec dočkali a tak jsme mohli vyrazit do narvaného sálu, kde na nás čekala volná první řada. Teda zas si nemyslete, my si ji nechali zarezervovat. A pak to přišlo...
...představte si horkou (ano, bylo vedro), energickou (lítaly struny), slunečnou (ano, Metaxa), letní (a co že je 26. února) noc plnou rytmů. Tak to prostě působilo. Na pódiu usedli dva celkem nenápadní panové. Ale kdybyste viděli jejich hbité prsty na strunách... i ze zadu od zvukaře se to zdálo nepřekonatelné.
Muzika kombinující vliv jazzu s latinou, flamengo s blues nebo cikánské melodie s arabskými. To jsem samozřejmě opsal od někoho vzdělaného. Já zas tak moc neškatulkuji, protože ne všechno rozeznám. Však taky všechny ty mé poličky s cédéčky obsahují nejrůznější muziku. U každé třetiny je to trochu jiné a ve mně se to všechno mísí. A tak mi bylo jasné, že i názor na únorového hostujícího bude různý. Ale to už si musíte přebrat sami, podle toho, jak Třetiny znáte.
Původně byla avizovaná kapela – 123 minut, jejíž frontmanem byl právě Zdeněk Bína a měl být „taneční večírek“ ve velkém sále. Toho tančení je škoda. Svádělo to k tomu. Jenomže... kapela se koncem loňského roku rozhodla ukončit činnost. Pro mě to znamená, že si je budu pamatovat jen z toho velmi (ale opravdu velmi velmi) deštivého vystoupení v Pacově. Ovšem zároveň jsem tak objevil zas něco opravdu zajímavého. Vím, že to píšu často... ale jedna kytara, jedna basa a takový energie! A i když pořádně nevím, jakými všemi jazyky Zdeněk zpíval, měl jsem pocit, že přesně vím o čem.
No a abych pořádně využil všech možností svého deníčku, tak přidávám odkazy (1,2,3) na záznam ze Silvestrovské Noci s Andělem, který je podle mě celkem totožný s vystoupením v Éčku. A komu to nestačí, tak web s krásnými fotkami a hlavně termíny vystoupení.
A zbytek večera? No... Jarret no. Nějaké nové písně, nějaké naopak dost staré. Ale zbytek večera nekompromisně CENZURUJI. Protože jak bylo vtipně řečeno, šlo by o dokumentaci pekla. I když...
Komentáře
Přehled komentářů
Karrle, ještě jsi zapomněl na úžasnou cestu, kdy měl řidič v jednom autě hned 6 navigátorek a budiž řečeno, že se občas i shodly :-)
cesta
(Olina, 30. 3. 2010 11:31)