Obrazová neděle
19. 2. 2012
Pořád tady píšeme o muzice, tak tentokrát to bude trošku změna. Zůstaneme sice v oblasti umění, ale bude to umění výtvarné. Pozvání na výlet do Vídně se neodmítá. Naopak. Rozšíří se mezi další lidi. Takže nakonec z toho jsou 2 plná auta. Výprava za poznáním může začít. Vyrážíme v neděli – po sobotní pařbě se nebojím napsat – brzy ráno. Nemám ráda ranní vstávání. První zastávka – Mikulov. Bylo nutné pořídit zásoby na cestu.
Další zastávka - Albertinaplatz 1, Viena.
Fronta začínala hned u vchodu do budovy. Neděle. Co jsme čekali, že? Nevadí. Utíká nám to.
Za chvilku už stoupáme do 2. patra a míjíme přitom obrovský portrét Reného Magritta. A potom už se jenom kocháme, divíme a užíváme si. Obrazy jsou vtipné, krásné, tajemné a já nevím jaké ještě. Prostě wow. A k tomu všemu neuvěřitelně vtipně udělaný audio průvodce. Opravdu jsem se bavila.
„René Magritte neholdoval kultu originality. Tvrdil, že pro jeho díla je nepůvodní námět zcela dostačující.“
„Motiv dne a noci zopakoval Magritte na několika svých dílech. Bylo to na přání galeristy, který tvrdil, že toto téma táhne.“
Musím říct, že jsem si to užila. Neuvěřitelně. A vůbec jsem se, Kačko, necítila podvedená a okradená. Ani Kamil se tak necítil.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář