Mladý, nadějný a už tak slavný?
Tentokrát nebyla Beseda. A tak jsem byl v Carpe Diem. Na jedné Třetině. Pardon, na jedné třetině. Devítky. I když v publiku se pohybovala i druhá třetina Devítky. Zkrátka a dobře, Mistr si střihnul sólo. A bylo to fajné, užil jsem si pohodičku celého koncertu, nové i staré písničky, oblíbené i ty moc nehrané. Ale musím říct, že mi tam občas ta kapela fakt chyběla. Některé písničky prostě nebyly takové ... zkrátka nebylo to ono. Otázkou je, jak moc to ovlivnil zvyk jednak nás, posluchačů, tak i samotného interpreta, když byl bez podpory ostatních spoluhráčů.
Ale očividně úspěch to byl plný, diváci zrobili dvě mexické vlny... no dobře, nebudu přehánět, ale nějaké ty přídavky si plné Carpe Diem vytleskalo a pak to přišlo. Na to, že vystupoval mladý, nadějný, začínající sólový písničkář, se po koncertě utvořila dostatečně dlouhá fronta nadšených posluchačů dyhctících po autogramu tohoto umělce. Však kdo ví, až se jednou proslaví a posbírá několik více či méně cenných trofejí, jak bude jeho autogram vzácný! I já si doma jeden hýčkám a oprašuju :-)