Ženská klauniáda
26. 5. 2011
Dobrý den, následuje celkem nezajímavý a nesouvislý popis událostí, které vedly k jednomu úžasnému kulturnímu zážitku. Vzhledem k časové prodlevě od uběhlých událostí to bude jistě stručné a zavádějící. Protože, jak jsem si nedávno v jednom chytrém článku amerických (nebo anglických?) vědců přečetla, hormonální antikoncepce ovlivňuje paměť, takže … jak to vlastně bylo??
Začalo to nenápadně. Ostatně jako skoro vždy. Měla jsem tak nějak čas a sjížděla net. Vzpomněla jsem si, že vlastně chci vidět naživo cirk La Putyka. Takže šup na stránky La Fabriky a tam beznaděj největší. Vyprodáno, vyprodáno, vyprodáno. Jako bych to neznala z Budžese a Cimrmanů. A jak tak propadám té beznaději, najednou se na mě vyloupne nevyprodané představení. Dokonce premiéra. A dokonce i druhá premiéra. Ale ne La Pukyka, ale Anna Polívková. A protože mám Annu opravu ráda a protože mám výborné přesvědčovací schopnosti a protože jsem prostě úžasné (potlesk – děkuji, děkuji, děkuji), tak se prostě půjde. A basta.
V onen slavný den 26.5.2011 bylo dusno. Velmi dusno. Před bouřkou. Vzhledem ke skutečnosti, že lístky nejsou na místa, jsme vyrazili dostatečně včas. Dali si mojito a vyčkávali u dveří do sálu na vpuštění. Povedlo se. A protože nejsme žádní troškaři, tak sedíme v první řadě a vedle v řadě nulté sedí Chantal.
Anna Polívková a Martha Issová jsou dvojice komická už na první pohled. Ale nejen na této komičnosti je vystavěné představení. Ženská klauniáda prvotřídní úrovně. Dělají si legraci sami ze sebe. Z ženského pohledu na svět. Z holčičích zvyků, návyků, zlozvyků, snů… Stojí to celé za to. Rozhodně. Vřele doporučuji. I mužům.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář