Vánoce, vánoce voní řízky…
9. 12. 2011
Náročný den to byl, to jo. Nejdřív jsem totiž byla na svém prvním trhu. Jako prodávat. Bylo to příjemné. I jsem si trošku vydělala. Ale hlavně jsem se potkala s fajn lidmi se stejným postižením. Ale udržela jsem se a vydělané peníze jsem nesměnila hned za jiné výrobky. A že to bylo hodně přemáhání. Jája tam nakoupila dárky a pak mi dala košem, že si jde léčit rýmičku. Ale ještě než šla mi dala krásný dáreček k svátku. Tak už mám taky svého anděla. Snad mi andělíček bude nosit štěstí.
Já pak všechno pobalila a se spoustou krabic se dala na cestu k Rafovi. Povečeřela jsem řízeček a s velikým čajem jsem si užívala muziku. U pokladny jsem napůl stánek vybalila a byl obdivován. Některé však zaujaly spíš mé náušnice. Klíče, které začaly dostávat různé funkce.
S příjemným povídáním, velkým čajem a tentokrát srozumitelnou a moc příjemnou muzikou, večer ubíhal k sobotě. Zvláštní, jak jsou některé životy a osudy komplikované. A když jsem si prosadila, že opravdu nebudu sedět ani v dětské sedačce ani v pneumatice, tak jsem se i pohodlně usadila v autě v teplíčku. Takže jsem vám asi zas neprozradila nic objevného. Tak zas přidáme trochu poezie… výborná Bubákova píseň
Jenom tak nalehko v děravých botách
lenost mě uspala v náručí dělnické třídy
se mnou se neztratíš se mnou tak nanejvýš
doplaveš ke břehům bídy
- snad je to málo možná nic
ale možná tě mám rád o hodně víc
než dokážu říct....
hromy a blesky třesky plesky
poslušně hlásím, že jsem zas trošičku přebral
že jsem se vyptával marně se namáhal
jenom tak naoko děkoval měsíčku že se mě zastal
- snad je to málo možná nic
ale možná tě mám rád daleko víc
než dokážu říct.....
korytem dnů život nám odnáší
oblázky nikdy nevyřčených přání
do sítě snů zkusme je zachytit dřív, než nám zůstane
jenom pár tónů na hraní
- snad je to málo možná nic
ale pořád tě mám rád daleko víc
lenost mě uspala v náručí dělnické třídy
se mnou se neztratíš se mnou tak nanejvýš
doplaveš ke břehům bídy
- snad je to málo možná nic
ale možná tě mám rád o hodně víc
než dokážu říct....
hromy a blesky třesky plesky
poslušně hlásím, že jsem zas trošičku přebral
že jsem se vyptával marně se namáhal
jenom tak naoko děkoval měsíčku že se mě zastal
- snad je to málo možná nic
ale možná tě mám rád daleko víc
než dokážu říct.....
korytem dnů život nám odnáší
oblázky nikdy nevyřčených přání
do sítě snů zkusme je zachytit dřív, než nám zůstane
jenom pár tónů na hraní
- snad je to málo možná nic
ale pořád tě mám rád daleko víc
...stejně si nemyslím, že bych si za to tak úplně mohla sama...
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář