Párty na Žofíně
To se takhle jednou zaměstnavatel třetí Třetiny rozhodl oslavit 20. narozeniny ve velkém stylu. Myslím narozeniny společnosti, ne jejího šéfa, jak vás to proboha mohlo napadnout! A tak to začalo. Co si vzít na sebe? Kde vzít to, co si vezmu na sebe? Co za boty? Učesat se? Nalíčit se? Co přes šaty? Silonky? Lodičky? Já nemám kabelku! A co .... no znáte to. A já už také, to víte, žít ve společnosti mladých dam, to člověku občas lezou oči z ďůlků, jak se dokážou proměnit. Jednou za dámu, podruhé za barmanku, potřetí za bedňáka, počtvrté za stopařku, po páté za zavazadlo, po šesté za ... ale víte co? Koho to zajímá, tak si to tu může celé přečíst, vy ostatní, co to tu čtete pravidelně už to všechno víte, tak co bych vám povídal.
Pořád jsem nevěděl, jestli mě třetí vezme s sebou nebo ne, ale do té kabelky, co si pořídila, bych se opravdu nevešel a pak... stejně jsem měl frak a motýla někde jinde a tak by mě tam nejspíš ani nepustili. A trávit celý večer v šatně by nebylo nic moc. To raději vyrazím do Liberce!
Ale zpátky k přípravám. Představte si - třetí u kosmetičky. Třetí u kadeřnice. Třetí před zrcadlem s líčidly. Třetí s pudřenkou a leskem na rty v kabelce. Prostě a jednoduše - Třetí za dámu! I když po té, co ji kolegyně zašněrovaly do šatů měla chvíli strach, jestli se neudusí, ale naštěstí ji o něco později zase povolily a tak mohla důstojně reprezentovat svého zaměstnavatele.
A jaké to bylo? Prý obrovské. Několik set hostů, pár sklenek šampaňského, spousta stolů s jídlem teplým i studeným, sladkým i slaným, dokonce i čerstvě grilovaným. Pár sklenek vína, muzika, koncert Miro Žbibrky, diskotéka, cimbálovka, tanec, povídání, focení, půlnoční guláš, bolavé nohy (mají to dámy ale těžké se společenskou obuví!) a nakonec taxíkem za dvacku až domů. Ještě že holky vzaly dobře platícího stopaře (rozuměj hosta, který nechtěl v dešti a bouřce čekat na vlastní taxi a tak holky poprosil, jestli ho svezou tím jejich do Pařížské a za celé toto jim dal kamaráda Karla, protože nechtěl zůstat nic dlužen).
Doma byla po půl třetí ráno! Naštěstí to prý druhý den v práci nebylo tak náročné, jako po vánočním večírku, teda prý až na tu hodinu angličtiny s novým učitelem...