Návrat v čase
27. 1. 2011
ÚVOD: Jedno pozdní lednové odpoledne jsme se očekávaně sešly před Lucernou. (Opravdu je správně sešly s y, protože ten pán, který tam dělá to měkké i, měl nečekaně zpoždění.) I když zpoždění – na webu byl začátek v 19:00, na lístku ve 20:00 a oficiálně se začínalo ve 21:00 – tak pak si vyberte, že?
Až se mi nechce věřit, že za chvíli JE uvidíme. A živé. A zblízka. Tedy pokud nás zase někdo někam nevytlačí nezřízeným poskakováním.
Před vstupem do „kotle“ jsme se ještě museli posilnit dobrou čokoládou a čajem a potom už vzhůru dolů.
Na parketu bylo zatím nečekaně volno. Hmm … zvláštní. Ale nevadí. Zaujímáme strategicky místa přímo před mikrofonem a čas si krátíme povídáním.
A pak to začne! Staré hity a pecky v osvědčených aranžích, kostýmech a s patřičnými grimasami. Já myslím, že o teplácích, krepsilonových košilích, fialových sacích a květovaných šatech, jsme tady už psali. Prostě to byli zase oni. O něco starší, ale stále oni. M.T.O.
Bavili nejen lidi, ale hlavně sebe. Užívali si to. Včetně detailů – krajkové kalhotky na bicích, brýle na čtení i na image, texty čitelné i nečitelné.
Vydrželi jsme do půlnoci. A potom nás přemohla únava a příjemná atmosféra a ... A ano. Oční kontakt. A po očním kontaktu už nemůže přijít větší, vyšší a úžasnější vrchol, takže byl nejvyšší čas jít domů.
Na závěr nicméně ještě jedna vtipná historka. Dobíhali jsme neplánovaně tramvaj, protože Berunda byla zaparkované chudinka až na Palačáku. Plán byl jít pěšky. V tramvaji jsme potkali známou, která v Berundě předchozí večer nechala mobil, a někteří z nás se marně s ní snažili celý den spojit a domluvit předání. A pak že náhody neexistují.
Jako poselství budoucím generacím zapsala První.
Jako editor si dovolím doplnit ještě tři tajná hesla - Eiffelovka, poklopec a retroděda.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář