Holka od koní nemá chybu
Tentokrát to vypadalo na početnější sestavu, než při minulé sněhové kalamitě a ... opravdu. V předsálí u stolečku se nás postupně scházelo čím dál víc a tak jsme přidávali židle a další a ještě a nakonec... málem nestihli dorazit včas do sálu. Tak to tentokrát budeme jistit z obou rohů.
A už je to tady. Lampičky. A jeden Jarret. A druhej Jarret a .... všichni i s babkou. Pardon, s Babkou. A už to jede, už to sviští, i když tentokrát ne tolik nahlas, jako jindy. Aneb tradiční akustické koncerty na konci roku mám rád. Ne že bych ty druhé rád neměl, však mě znáte :-)
A to už se první polovina večera chýlí ke konci. A jak to tak bývá, to nejlepší na konec. Aneb tradice je tradice a tak se i Jarret naučil jednu písničku od Devítky. Ano, Modří vědí a ostatní tuší. Kam se hrabe Přemek. Týpek od koní v podání Máry neměl chybu.
A po přestávce Deívtka a vzpomínky na vánoce, jak už tak první středu v roce bývá. A taky to nějak moc rychle uteklo, jak už to tak v dobré společnosti bývá. Těšme se tedy na další sirény a první středu v únoru.