Tělo na tělo
Bylo fakt super počasí. Než jsem došla od tramvaje, tak jsem byla durch. Vevnitř bylo pěkně narváno. Přísahám, že ta lež, která mě dostala do první řady, nebyla můj nápad! Teda do první řady na zem pod schody na podium. Aspoň byl dobrý výhled. Pobavilo mě, že pozadí byla veliká plachta s fotkou pozadí podia Balbínky. Vlastně tam spousta věcí byla jak v Balbínce. Narváno, vedro, fajn vzdoušek a Nohaband.
Nohaband zahajoval. Nejdřív mě překvapilo, že tam není Vojta, v takové sestavě jsem je ještě neviděla. Ale pak se objevil. On totiž společně s Bubákem celý večer zvučil. Jakub má novou kytaru, akustiku, kterou dostal k narozeninám. Pěkně chlapci hráli. Pak přišla na řadu Radúza. Dáma, ze které jsou všichni nadšení a já ji viděla živě prvně v životě. No. Něco z její tvorby se mi líbí, ale vím, že živá vystoupení rozhodně vyhledávat nebudu. Je to značně nesympaticky působící pani. Na Jiřího Schmitzera jsem se moc netěšila, tam zas ta tvorba není zrovna mým cap of tea, ale musím uznat, že je bavič. Takže písně nic moc, ale v mezičasech jsem se bavila.
V sále ale začínalo být dost dusno a jelikož mi bylo dost dusno i z nadopování se prášky, tak jsem se vytratila do hospody na čaj. Mezitím dorazila druhá liberecká posádka, Těla. Na ty jsem se těšila asi nejvíc. Taky jedna z partiček, o které slýcháte a pak vstanou z mrvých. Ale nějak na to stejně nemám štěstí. Vždycky se na něco takového vypravím a pomotá mi hlavu něco jiného a moc to nevnímám. Chřipule si prostě stála za svým a až tak, že jsem oželela Blue effect, stopla si taxikáře a před desátou už ležela v posteli. Takže si dovedete představit, jak mi bylo. Nejvíc mě ale štvalo, že byl prodloužený víkend, já měla volné hned dva byty, napekla jsem a pak jsem celé ty dny proležela v posteli, pouštějíc si filmy a vyjídajíc sklenici Nuttely. Jo není nad to, když uděláte pořádnej mejdan.