Po sametu
Byl to zvláštní den, už od časného rána. Samé zajímavé zprávy, dobrá nálada, v práci pohoda (ano, 22. jsem začala pracovat :-)), venku kosa jak... ale proplouvala jsem dnem s tupým úsměvem na rtech a dobrou náladou. A cestou z práce, kde jsem nakopírovala asi tunu skript, nad kterými bylo dost času na přemýšlení, jsem dostala chuť na kulturu. Co s tím? Co třeba ....
„Expozice Po sametu zahrnuje generačně vzdálené umělce. Kromě autorů, kteří si během dvaceti let svobody založili vlastní "školy" a začali vychovávat vrstvu nastupujících tvůrců, představuje i výrazné osobnosti výtvarného světa, legendy českého umění 20. století, jejichž tvorba sahá hluboko před rok 1989.
Galerie hlavního města Prahy pořádala od druhé poloviny osmdesátých let klíčové výstavy věnované soudobému českému umění a současně zakoupila velké množství výtvarných prací od autorů, již se postupně vyprofilovali. Jádro této expozice tvoří sbírkové fondy GHMP, doplněné o zápůjčky ze soukromých sbírek a galerií. Velký důraz je v expozici Po sametu kladen na uvedení generace mladých tvůrců, kteří tematizují formální možnosti malby a fotografie, nových médií a způsoby využití výstavního prostoru.
Výstavní projekt Po sametu hledá souvislosti ukryté v emocionální a kulturní paměti člověka. Ve čtrnácti částech se prezentují díla různých médií a dobových tendencí, jejichž zvrstvení vychází z poznání dynamické scény nejen umění devadesátých let, ale i začátku nového milenia. Po sametu představuje návštěvníkovi české vizuální umění převážně z posledních dvaceti let nečasově, nazírá na ně jako na proměnlivou strukturu. Potlačením chronologického řazení a vzájemnou rytmizací generačně vzdálených umělců vznikají netušené paralely, otevírá se prostor pro nové výklady.“
*Galerie hl. města Prahy [online]. 2010 [cit. 2010-03-20]. Dostupný z WWW:
< http://www.ghmp.cz/?page=expoziceprsten#skryty1 >.
Toť citace z webu. Všude prázdno, dlouho jsem nebyla na výstavě úplně sama. Zaujal mě už je prostor domu U Zvonu. Protože se musím přiznat, že jsem tam ještě nebyla. Krásné stropy – malované dřevěné sloupy. Netradičně se začínalo od nejvyššího patra a postupně jste scházeli dolů.
Co mě nejvíc zaujalo?
- Rozhodně František Skála a jeho zbraň Shark a její návod k použití.
- Každodenní hlášky Tomáš Vaňka- posbírané jednoduché věty zážitků...něco jako malé radosti dne
- Svítící panely s fotografiemi dětí. Na první pohled to vypadá, že jim svítí jasně oči. Když dojdete blíž zjistíte, že se otvory dá dívat dovnitř, kde vidíte dosti lechtivé snímky. Zajímavý nápad. Dívání se na takové snímky dětskýma očima...
- A to už budeme pomalu ve sklepě, kde mě zaujal David Černý a jeho skládačky...bohužel si pamtuji jen umělce, ale byly tam celkem 4.
Co mě nezaujalo až popudilo psát nebudu. A ani toho zas tolik nebylo. Jen mě někdy fascinuje, co se považuje za umění. A že mám moderní umění ráda. A už jste viděli novou sochu Jiřího Davida? NA tu se musím zajít podívat, protože to je snad první věc, která se mi od něj líbí. Tak pěkně na nějakou výstavu taky zajděte, nejen muzikou živ je člověk.
Od doby, co nechodím do školy a nemám výstavy jakoby povinně, mě daleko víc baví. Tak příště jdeme na toho Skálu jo? :-)