Návrat po 43 letech
Rovina první – návrat Třetin do Malostranské Besedy
Tak nám ji v roce 2006 zavřeli. Bylo to hodně smutné loučení. Se starostlivými vráskami na čele jsme sledovali, zda už rekonstruují nebo ještě ne, tajné boje o to, co bude po rekonstrukci, zprávy v různých médiích i kuloárech zda vyhraje kultura nebo business. Vyhrála kultura. Zaplaťpánbůh. A konkrétně lidé kolem Blues sklepa, které mám opravdu rád. A pokud se toho zhostí stejně jako v Blues sklepě, tak se máme na co těšit.
Návrat byl naplánován velkolepý. Jenže… až tak úplně to nevyšlo. Lístky byly velmi nedostatkové zboží a Druhá je tak trochu trubka. Dobře, dobře … tak alespoň truhlík, když ne trubka. Tím se snažím - tak trošku nenápadně - naznačit, že Třetiny v den D nebyly kompletní. Včetně tedy mé maličkosti. Já tam totiž taky nebyl.
A co se změnilo nebo nezměnilo? První dojmy?
Všechno vypadalo větší a světlejší. To bude asi tím, že všechno větší a světlejší je. Chodba, schodiště, wc, vstupní sál … Výtah. Je tam opravdu výtah!! A klimatizace na chodbě. A pojízdné věšáčky v šatně. A staré známé tváře. A bar, který taky vypadá větší. A ceny na baru, které taky vypadají větší. A … prostě BESEDA. Konečně!!!
Rovina druhá – návrat Aktu
Asi bych měl vysvětlit tu číslovku na začátku. Před 43 lety v Malostranské besedě začínalo divadlo Járy Cimrmana. A to konkrétně hrou Akt. A letos 1. 3. 2010 právě touto hrou divadlo Járy Cimrmana Malostranskou besedu oficiálně otvíralo. No co vám budu povídat. Všude mraky lidí. A úsměvů. Všechno vonělo novotou. Po usazení se v hledišti – skvělá 2. řada – díky Třetí, to začalo. Cimrmani jsou fenomén a nemá vůbec smysl je popisovat. Legrace na úrovni. Vtip, nadsázka, ironie … Miloň Čepelka v ženské roli je k zulíbání. Myslím, že klidně můžu použít slova Helenky Součkové: „Miiiiiluuuji ho.“
Rovina třetí – návrat starých dobrých časů – alespoň částečně
Zase každou první středu v měsíci při houkání sirén naskočí – Beseda. I když to možná neznamená, že tam všechny Třetiny hned večer na koncert poběží. Ony se totiž staré dobré časy většinou nedají vrátit. Teď tu totiž jsou nové dobré časy a Třetiny už taky nejsou ty zblázněné folkové fanynky jako před lety. Život jde prostě dál … a dál … a dál.