Venku bylo nádherně, tak krásný podzimní den. Tak když jsem dorazila k Náčelníkovi, uvědomila jsem si, že tam vlastně ani moc být nechci. Nevím. Ty samé tváře, jak na podiu, tak v publiku a i když jsem některé docela dlouho neviděla. Začínala Hudbanda. Moc ráda jsem je slyšela. Už nejsou jen duo, ale mají i bicí a elektrickou kytaru, což je dost oživilo. Ale je to stejný případ jako Disneyband nebo Zhasni. Skvěle to funguje jak v komorním složení, tak v kapele. Po Hudbandě se chvíli čekalo na basáka Fajnbeatu, ale nakonec začali bez něj. Fajnbeat je příjemný folkrock, ale spíš se mi líbí ta údernost hudby než texty. Ale mají šikovnou kytaro-mandolínistku. Pak nastaly drobné změny v programu, které mě přesvědčily o tom, že je čas jít na oběd. Ale venku bylo tak hezky, že jsem se jen courala parkem pod Jiřákem, došla jsem na Mírák, kde byl bleší trh a na Ipáku jsem si koupila mlsky a courala se zpět. Nějak se mi ani zpět nechtělo. Ale měla dorazit Příšera a potřebovala jsme tam dořešit nějaké kšeftíky.
Vrátila jsem se akorát, když končila
Trchová. Byla tam sama, ale slyšela jsem skutečně jen konec. Takže byli na řadě
Zhasni. A výborní. Moc pěkně hráli a i jsme si během odpoledne a večera pěkně popovídali. Inzerovaní
My3.avi dorazili jen dva. Teda dva... Honza s celou rodinkou a Aáčko tatínkovi pomáhala s konferováním. Jelikož jsme je slyšeli pár dní předem, tak mi to ani nevadilo, že to není tak úplně ono. Mimo to jsem zjistila, že venku mají řízky a moc dobré vínko. To totiž máte tak, jsem tam byla sama samotinká a došlo k zajímavé věci. Byla jsem adoptována. Adoptována Příšterkou. Takže bych touto cestou holkám ráda poděkovala, protože s jejich příchodem se odpoledne a nadcházející večer změnil na neuvěřitelné zážitky. Což v překladu znamená, že
Žambochy,
Braxu a Berku jsme z větší části sledovali za okny. Postupně přijížděli další muzikanti a vevnitř se jednak nedalo hnout, ale hlavně ani dýchat. Venku bylo daleko lépe. Tak se tak fajnově povídalo u vína a čaje a řízků, lezlo se pro jablka, čelilo se neskutečným drbům a tak. A to nevíte, co ještě přijde!
Je neuvěřitelné, že někteří lidé vás dokážou naštvat i na neuvěřitelnou dálku. Když Jarret nazvučil teleportem byl Náčelník spojen s panem J.Ř. Ano. No bylo to vtipné a i ta
píseň je vtipná, ale z přiloženého
fota vidíte, jak to některé bavilo. Tvářila jsem se podobně. A jelikož už bylo těsně před 22. hodinou, nepřišlo mi to jako dobrý tah. Přeci jen
Jarret ani
DB nejsou zrovna nejtišší kapely. Ale začali hrát. Třeba o tom, že každá holka čeká na svého náčelníka. Vtipálci. A najednou... na podiu se objevila
slepice. Živá. Kdo byl 25.10. v Besedě chápe. Teda chápe proč tam byla ta slepice. Ale že by v Liberci měli slepice myšilovy se mi fakt nezdá. Překvapil mě zvuk. Přišel mi to pro tyhle dvě kapely fakt nevhodný prostor, ale nebylo to tak hrozné. Akorát Terce pak nebylo chvílemi rozumět. Ale hráli pěkně. A celkem se vešli. Asi mají v Praze za cíl najít co nejmenší prostor. Tak na příště navrhuji Blues sklep.
Po liberečácích měla hrála Çava a na konec Epy de Mye. To už jsem ale neviděla. Ono totiž... my jsme si venku s Přesličkou a Příšterou hráli na tučňáky. Nechtějte to popsat, ať si aspoň před některými zachovám trochu představu, že jsem už docela rozumné děvče. A pak mě nacpali do kopáku a jelo se.
Co závěrem? Držím Náčovi palce, protože ten prostor byl pro komorní akce moc fajn, tak snad najde něco podobného.
A úplným závěrem? Challenge accepted! Ale až bude tepleji.
