Na Hanspaulce a za světla
Vzpomínalo se. Na Rudu Fleka, posledního českého hipíka, který od konce loňského roku na muzikanty dohlíží z nějakého obláčku. Vydání Hlavce převzal Fumas a další. A určitě se jim to povedlo. Je plný vzpomínek na Rudu a uvádí ho pěkný komix. Kdo by to snad nevěděl, tak Fumas je ilustrátor. No a kdo přišel zavzpomínat? Bubák, s trochu oslabeným bandem…. prosím vás dávejte si pozor, když jdete z Blues sklepa! Původní Bureš, Jirka Konvrzek, Harmasan a Nohaband.
Ale upřímě… spřádali jsme plány na narozeninový dárek pro Kamíška a ne všechno sledovali. Za to jsme krásně vyzdobili pokladnu. Bubák v oslabení není zas taková…. řacha. Chce to tu kapelu. Ale Kočky… to jako jooo. Původní Bureš a všude samý jabka. No ale pořád samý ty dárky. Konvrzek a jeho neuvěřitelné nástroje. Když ono bylo pořád o čem a s kým povídat. Stejně ale nechápu, a s Jirkou si to ještě vyřídím, jak může být Třetinka identifikována podle auta. Ale historka se zamotává. Ta známá paní je tu s jedním známým pánem. Nebo ne?
Byl jsem varován, že Harmasan je trochu sprostší, ale vlastně jsem na to vůbec nepřišel, protože jsem jim nerozuměl a strašně řvali. No a pak Nohaband a se zahraničním hostem. A to teda bylo něco. Znám ho už takovou dobu, vím, že je dobrej, ale s Jakubem jsem ho vlastně slyšel prvně a wow… Třetiny šly dokolen. A to jako fakt. Prostě Nohaband se saxofonem! Sice Bubák musel radit, kdy má hrát ty sóla, ale tak ono se na vzdálenost 800 km špatně zkouší. Teda ne že by kapela jinak zkoušela. Ale prostě Matylda nebo Vážka se ságem? Už nikdy jinak.
Vzhledem k počtu kapel a ještě dalších jednotlivců, co přišli zavzpomínat, jsem předpokládal konec až hodně k ránu. A hle… je 23:15 a Jakub už odmítá přidat. No co to jako je? 11 a tady se končí? Není možná. Tak aspoň už se mohlo povídat pěkně v klidu, nad panákem něčeho dobrého. A přísahám, že jsme spolu opravdu „nechlastali“ prvně, jen ta paměť už trochu pokulhává co.