Konečně v Besedě!
A bylo poledne. První středa v měsíci březnu. A zazněly syrény. Co myslíte, že se v tu chvíli stalo? První Třetina byla natolik zabraná do práce, že je ani nezaznamenala. Druhá začala rozesílat SMSky na všechny strany se stručnou a jasnou větou "Tak jsme se konečně dočkaly". Třetí psala něco podobného na web Devítky, protože Facebook jí zrovna nefungoval. A čtvrtá? Ta byla v práci pro smích, když se začala šťastně usmívat a říkat kolegyním konečně sirény! Zkrátka a dobře byly všechny rády, že je to opět tady a že se, jak i sám Mistr podotkl, můžeme opět scházet na pravidelných folkových večerech s Devítkou.
Tešil jsem se moc. Besedu jsem do té doby ještě neviděl a musím říct, že se mi tam líbilo. Potkával jsem hlavně samé známé tváře a cítil se jako doma. Aby taky ne sedíc na stolečku mezi láhvemi a skleničkami! A už je to tady, už jsou tady a začínají Podzimní vílou, se kterou jim přišla na pomoc Pavlína Jíšová, její autorka. A po slavnostním úvodu patřilo jeviště už jenom Pavlíně a jejím přátelům - Adéle a Kubovi. Pavel Peroutka měl zrovna nějaké povinnosti v divadle a tak přišel až v samém závěru večera. Čas do přetávky utekl jako voda a po přestávce Devítka, tentokráte obohacena o buben (ne, nemají nového člena, to bubnovala Jindřiška, jak kdysi v Rikatádu Mistr zmínil). Jedna písnička střídala druhou, jedna veselá historka další - obzvláště se nám líbil fejeton o lyžování a to hlavně proto, že většina zúčastněných fanklubáků se tou dobou těšila na lyžařský sraz s kapelou o dva týdny později. A už tu byl konec a Přišel jsi z dálky. A opět vtipná vsuvka o tom, jak nám to tu opravili a že máme věžičky (minule prý zpívali něco o tom, že až to opraví, budou v šatně vířivky). A pak ještě přídavky. Radost mi udělalo To ráno, kdy se na jevišti sešli všichni účinkující.
A teď vám povím něco na fanklubáky. Vyrušovali. Jak také jinak že :-) Jindřiška si totiž vymyslela, že pošle mezi diváky bloček s papírky, kam má každý napsat 3 písničky, které by chtěl příště slyšet. Netušil jsem, že v Besedě bylo těch fanklubáků tolik! Alespoň podle počtu lístečků, které odevzdali. Jsem zvědavý, jestli Mistr příště zahraje Nerad měním co mám rád, Zima je prevít, Moje Malá, Malá Luis, Budíček, Vlaky lásek, Po setmění a spoustu podobných písniček. Nechme se překvapit a těšme se na první středu v dubnu, tentokrát s Epy de Myí!
O pár dní později jsem do Besedy zavítal znovu a znovu potkával známé tváře, i když trochu jiné, než minule. Tentokrát tu byl koncert Žalmana a jeho spolu a tak hlediště zaplnili především členové spřáteleného fanklubu. Nektěří z nich dorazili až z Ostravy! Jen jsme se usadili v hledišti, ozvalo se ... ano Boží hovádko. Je to tak, nic nového. Ale pak došlo i na oblíbené písničky a večer příjemně ubíhal. Opět nechyběly vtipné historky, ale hlavně nechyběla gratulace prezidentovi Plžího fanklubu - Pavlovi k jeho včerejším narozeninám. Ale nutit oslavence zpívat na jevišti, to je teda dárek spíš za trest a ne za odměnu! Ale šlo mu to dobře!
Ani tenhle večer se neobešel bez vzpomínání na staré dobré Besedy a na úlevu nad tím, že se podařilo navázat na starou dobrou tradici. I když ne tak docela. Ono lahůdkářství, kde Žalman kupoval každý měsíc chlebíčky během rekonstrukce Besedy zrušili. A tak ani s vajíčkem, ani bez vajíčka, tentokrát úplně bez chlebíčků. Docela by mě zajímalo, kolik věrných fanoušků si tuhle příhodu vezme k srdci a příští koncert chlebíčky přinese :-)
Ale už je konec. Nezacházej slunce, panáka na cestu a dobrou noc! Uvidíme se už za tři dny, tentokrát u Pavla!