Epy de výlet
To už asi všichni víte, že Třetiny rády výletí. A tak nevynechaly ani možnost před dalším sobotním Epycentrem a vyrazily z Prahy hned ráno. Třetí, čtvrtá a já, třetí Karrlátko. A co jsme všechno viděli a zažili?
Nejprve výlet do Klokot, kam jsme se jeli podívat na jeden klášter. Byl sice o něco menší, než jsme čekali, ale užili jsme si tam nádherného klidu a ticha.
Po té na jedno tábořiště, kde kdysi čtvrtá trávila prázdniny. Bylo to trochu dobrodružné ptát se na cestu maskovaných lidí (rozuměj maskovaných na vesnický karneval) a pak se brodit sněhem. Ale bylo to úžasné a korunováno úspěchem! To bylo vzpomínání!
Další zastávka byla Bechyně hlavně na jídlo a usušení se u krbu a cestou do Týna ještě se zastávkou kousek nad řekou, kam jsme se jeli podívat na most Duha. A zrovna jel vlak! Dokonce se nám přes nedůvěru místních podařilo vycouvat jednosměrkou do kopce a do zatáčky, ale on je Bobík šikovný, to už přeci dávno víme :-)
Pak příšlo na řadu to hlavní - Epycentrum. Dorazili jsme hooodně brzy a tak jsme stihli zabrat téměř celou první řadu pro nás, kamaráda Pavla a první Třetinu s dašlími kamarády. Třetí a čtvrtá zvládly navíc pomoci s přípravou sálu a prodat hrozně moc vstupenek, že dokonce někteří diváci museli stát u baru. Koncert byl báječný, jak Samson, tak Epy, i když jenom v duu Honza - Lucka. Následoval tradiční sejšn, který se tentokrát nesl hlavně v duchu starých Máků. Za Samsonem dorazil i Jiříček a když se tito dva pánové sešli každý s kytarou, tak to jelo a jelo až z toho byl vlastně druhý Samsonův koncert a tentokrát i na přání.
V neděli nás obligátně budilo piano. Ale bylo to krásné, hezky pozvolna, tón po tónu, akord po akordu a tak jsme se přesunuli o patro níž, posnídali, ještě chvíli pozvpívali a pak vyrazili na další výlety. Naším prvním cílem byla jedna z nejnižších rozhleden v ČR, a sice ta na Semenci. I přesto, že je nižší, než okolo stojící stromy, je z ní docela výhled. Ona totiž stojí na kopci nad řekou a koruny stromů má nad sebou, takže se z ní můžete okolní krajinou pokochat i v létě, když stromy mají listy.
Když jsme se dosytosti vynadívali, vydali jsme se na poslední bod naší cesty, a sice na náš oblíbený řetězáček. Tentokrát byla ovšem zajímavá i cesta k němu a od něj a to proto, že je v zimě neudržovaná. On by totiž žádný pluh přes mostek neprojel. Ale nějaká auta to před námi již zkoušela (a tím nemyslím jenom Berundu), a tak jsme to zvládli taky. Naštěstí jsme nepotkali žádné protijedoucí auto a tak jsme nemuseli řešit, kdo z nás bude jak a kam couvat.
Tak to je vše. Ještě bych vám radilo podívat se na obrázky, které dokreslí atmosféru celého tohoto povídání.
Zapsalo třetí Karrlátko.
Náhledy fotografií ze složky Epy de výlet