Už aby bylo léto
V čajovně je vždycky klid. Je tam čím dál tím víc zvířat. Obří černý pes, co má hrozně rád to velké křeslo. Teda, pokud jsem mu ho zrovna nezabrala já nebo pak Honza. Pak dva menší psí potomci. No a několik koček. Odtud ta přezdívka Kočkanaruby. Někteří sem mohou na koncert jen v nejnutnějších případech, protože by to jinak odnesli ošklivou alergickou reakcí. Jedna kočka se usadila u Helči a vůbec se jí odtamtud nechtělo. Tak mi bylo odpuštěno, že jsem je předtím zatáhla do krámku, kde utratily spoustu peněz. Já z toho vyšla dobře. Mamka mi koupila kalhoty a i zaplatila vstup a čajík. A Helča? Tu, Karrle, taky znáš. Byla s tebou tenkrát na Landštejně a opíjeli tě tam becherovkou. I když je mi jasné, že nebylo nijak nesnadné tě přesvědčit.
Tak jsme se všichni uvelebili do svých sedátek a Justin mohl začít hrát. Já ho prostě žeru. Úžasný charismatický hlas, geniální kytarista... toho Dobeše a Plíhala tam ale neslyším. A když zpívá francouzsky... Helča prohlásila: „když Justin zpívá francouzsky, tak se až stydím na co myslím.“ Což naprosto chápu. Nebo raději nechápu. Po krátké přestávce zahrál Justin dohromady s Honzou. Akorát že já hlava děravá už nevím, které písně hráli. Něco bylo z Nestíhačského repertoáru a znělo to úža. Nic proti Ovsíkově hře na kytaru, ale přeci jen Justin umí ty vyhrávky. Zas prostě něco jiného. No a po další krátké přestávce zahrál Honza jen sám. Taková komorní atmosféra, kdy se uvelebíte v křesle, na klíně nebo rameni máte některé z místních zvířátek a cítíte se jak v létě někde v pohodě ve stínu, kde posloucháte brnkání kytary. Rybanaruby je takové mystické místo. Má nějaké specifické kouzlo, kterému nemůžu přijít na kloub, ale třeba se to jednou prolomí.
Teď už se jen rozloučit se všemi zvířátky a zvířaty a vzhůru do sněhových vloček velkých jako tank. Ano, venku začalo zase sněžit. A s přáním pěkného večera hurá skrýt se do podzemky a všechny akční hrdiny nechat někde daleko. Ono totiž když z Ryby vylezete, tak zjistíte, že je všechno pořád při starém, nic se nezměnilo a ani asi nechystá a že všichni akční hrdinové jsou si až moc nápadně podobní a nejen svými činy. Takže nezbývá, než se do té oázy klidu zas někdy vypravit.