Státní svátek s několika malými bezvýznamnými plus
Ve výčepu moc divný řeči,
do bublání a mrkání forbesů,
ve vzduchu žízeň a čmoud.
Půllitry štamgastů v regálu
se třesou na zažloutlej kalendář s nahatou holkou…
Kolem to nocí hučí jako v úle
a já tu jsem ne z vlastní vůle sám.
Můry se kolem lampy mihotají
a všichni ostatní se chichotají, ale já
jsem tu sám a sám.
Jde o to přežít tuhle noc
a nevolat furt o pomoc,
jste tu všichni u mě, vždyť já vim!
Noc se nám vysmívá,
když tak brzo končívá.
Bude zase pozdní noc než se dostaneme domů…
…ale nám můžou…nám klidně můžou…
Některé věci se prostě opakují stále dokola, protože kdo nachází ráj ... ten kdo krouží dál...
PS. Přeci jen něco bylo jinak…opravená klika na dámském WC, prvně za ty léta.