Přesilovka na marmeládě
Tady jsem ještě nebylo. Já, třetí Karrlátko a vlastně ani žádný z mých brášků. Tentokrát jsme se tu sešli jen já a druhé. První bylo s velkým Karrlem na výlěte u první. A co mi ze soboty utkvělo v hlavičce?
- Mc a svačina na cestu; autobus, kde jsme se potkali s Kytkou
- příchod do divadla krátce před třetí hodinou a světe div se, v sále nikdo když pominu zvukaře a první účinkující. Snad dorazí alespoň nějaký divák, kterého Třetiny nebudou znát osobně. Když si už už myslely, že se tak děje, zjistily, že nejde o diváka, ale účinkujícího z Osady zlaté oči
- časem naštěstí dorazili i další kamarádi a pár nebo dva páry dalších nám neznámých lidí, ale účinkujících byla přesila. Naštěstí ne na jednou, i když při vystoupení Osady zlaté oči to bylo jen tak tak, ale nakonec z toho byla remíza
- co říct k účinkujícím? Byli fajn. Byli různí. Střídali se dole ve velkém sále a nahoře v modrém salónku. Někteří byli vtipní, někteří nemocní, někteří svižní, někteří programově nudní, někteří utíkali do zaječích, někteří dopisovali repertoár cestou do Prahy a většina z nich byla v tramvaji. A nebo modrá.
- celé to řídil Miloš. Ne tramvaj, festival. I když tak trochu i dopravu v divadle. A taky po mně tak nějak podivně pokukoval. V jednu chvíli jsem nemohl najít brášku, ale pak jsem si všiml, že šel s Milošem na výlet. Schválně vy kteří jste tam byli, všimli jste si toho vůbec? Jestli ne, určitě ho najdete na několika fotkách. Fotografů tam bylo tradičně hodně. Hlavně v poměru k ostatním divákům
- pochutnávali jsme si na čokoládových bonbonech za sukni. Zjišťovali tu více, tu méně překvapivé souvislosti. Běhali nahoru a dolů. Divili se, kde jsou všichni nejen naši známí, snad se někde opíjejí sami, zmizeli a ... na FOLK Jam nedorazili
- hraní po hraní se nekonalo a tak jsme se všichni vypravili domů. Někteří busem, někteří malým zeleným taxi, které cestovalo málem až do Nelahozevsi
- snad jsem na nic důležitého nezapomnělo a pokud ano, vaše chyba, měli jste dorazit :-)