Nestíhat Načas
Klub Kocour byl opět plný. Bylo jsem rádo, že jsem stihlo i vítěznou kapelu Fajnbeat, protože mě zaujala. Fajn folkrock. Jestli si je chcete poslechnout, tak je najdete na bandzone. No a pak konečně Načas, který jsem straaaašně dlouho neslyšelo. Tak jsem si je s druhou vychutnávalo pěkně z první řady. Ale rychle to uteklo. Tanečnice, Mezi životem a smrtí a hlavně Neodvolám. Ta se mi hrozně líbí, ale bohužel zatím nemám její kvalitní nahrávku. A protože se kapela líbila, tak nakonec došlo i na Necky.
Po té pauze jsem si je fakt vychutnala, tak jsem neváhala a v sobotu je jela podpořit do Vršovic na náměstí na slavnosti. A že to byl adrenalinový zážitek. Krásně jsme si to naplánovali jenže... nejdřív druhé umřel telefon, tak doufala, že se tam s třetí potkají. Pak nás autobus vyhodil v Hostivaři a ujel a my až pozdě zjistili, že tam teď nejezdí tramvaje. A to to bylo tak pěkně načasovaný na čas na Načas. Tak to asi nestihneme. Tak honem neznámou cestou hledat nějaký jiný spojení. Povedlo se a už frčíme tramvajkou. Inu cestovat v sobotu jinak než metrem je fakt pitomost.
Naštěstí byl skluz a pořádnej, takže jsme slyšeli i Pouta, která už konečně znějí celkem sehraně a rádi jsme je slyšeli. Ale třetí pořád nikde. A my imobilní. No ale tady se přece musíme vidět, je to tu malinký a plný dětí. Minimálně 3 kočárky patřily ke kapele. Bylo pěkně modro a hezky hřálo podzimní sluníčko. Kdyby to nebylo mezi baráky, ale někde aspoň v parku, tak by to byl ještě příjemnější podzimní podvečer. A pak už tanečnice a jedem.
Třetí nedorazila. Abychom nemuseli přemýšlet čím nejlíp jet, tak jsme se rozhodli vyjít pěšky nahoru na Želivárnu. Jak zašlo sluníčko, tak se do nás dala zima. Tak jsme ještě chvíli popovídali s kapelou a vyrazili dom. Pomalu se začalo stmívat a rozsvěcet se světýlka...