Nakaženi hudbou
Vypadá to, že jsem v úvodu prásknul všechno a teď vlastně nebudu mít co psát. Možná jen takovou vatu. Ale ona taková vata – třeba cukrová – může stát za to.
Pršelo. Děsně. Ba přímo šíleně lilo. Přijel jsem s první a jejími kamarádkami z Moravy těsně před začátkem. S ní to snad ani jinak nejde. Na zastávce jsem potkali Příšerku, která měla slíbený jeden vyhraný lístek. Náhodička, že? U vchodu postávala Třetinka a taky Lada – dloooouuuuho jsem ji neviděl. A Třetiny taky ne, takže to bylo vítání. Taky tam byl Lukáš. (Mám ti Lukáši od první vyřídit, že to vůbec není zdravý. Prý už budeš vědět.) První věta po pozdravu od Třetinky zněla: „Ani nechoďte dovnitř. Prodávají tam totiž náušnice.“ A jak řekla, tak se taky stalo. Jen před tím ještě první prošla šokem u pokladny, kde slečna kterou v životě neviděla, automaticky sáhla po vyhraných vstupenkách. Prostě šok. A uvnitř další. Všude známí – Lucka a Honza, Péťa Pú, Dominika, samozřejmě, že Hlubokáči, Jeroným, Léňa, Belmondo, Bára .... prostě všude samé známé tváře. Prostě skoro jako vždycky. A skoro jako doma. :-)
První hrála Epy. Bylo to milé, povzbudivé, energii přinášející, pohodové... prostě úžasné. Oni jsou fakt super. Miluju je.
O přestávce nastala první nákupní mánie – zatím jen jedny náušnice a dvoje korále. A taky kafe, kafe, kafe ....
Po přestávce nastal onen slavnostní okamžik. Tedy všichni si mysleli, že bude slavnostní. Scénka o tom jak se maturuje ... profesorský sbor v podání oparukované Epy. Lucce a Honzovi to opravdu moc slušelo. Vycpaný Lukáš taky neměl chybu. A proč jsem pochyboval na začátku odstavce o slavnostním okamžiku? No řekněte .. je poplivání ve stylu tfuj (za Lucku), tfuj (za Honzu), tfuj (za Lukáše) slavnostní? Není. Ale bylo to vtipné a na šílence, kteří jsou schopní propařit noci na letních festivalech do rána, to prostě sedí.
Po slavnostním poplivání tradičním jablíčkem v netradiční lahvi začal koncert. Já jsem ho bedlivě poslouchal z deváté řady. Ale Třetiny se mi někam ztratily. Myslím, že v tu chvíli propadly zcela nákupům. A výsledek – 2x korále, 4x náušnice, 1x náhrdelník. Nicméně vše za naprostý pakatel. :-) Po koncertě dorazil i praděda, který se potom rozhodl Třetinám ukázat krásný výhled na Prahu. Je pravda, že ten výhled nakonec byl krásný a úžasný. A ta okružní jízda po snad všech cestách, které na Dobešce jsou, stála rozhodně taky za to.
Při loučení se v Dobešce zaznívalo skoro od všech ... však se uvidíme zítra. Zapaříme u Stráníků. A taky se zapařilo. Jen o tom píšu zase o kousek dál.
A jak to opravdu vypadalo?
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj, Druhá a Třetí,
ahoj, První - je to dokonce škodlivý, způsobuje to rakovinu, záduchu i rozedmu plic, snižuje hemživost, či co a každej minstr před tím varuje, ale co:-)
Je to nezdravý
(Epy de Lukáš, 15. 6. 2009 13:10)