Koncert, na kterém se lístky prodávaly na závěr
Jeden vlahý srpnový podvečer (Nebo byl dusný? Kdo ví...) jsme se sešli s pár přáteli na velmi milém dýchánku. Ale nebyl to žádný soukromý dýchánek. Byl to veřejný – dopředu avizovaný – naplánovaný – složitě připravovaný – oficiální – bezpřestávkový – skoro plný – ….. koncert skupiny Šantré. Těšili jsme se. Moc. A vyplatilo se nám to.
Zkusím vám předložit pár důvodů proč.
1. Inka zpívala bosá.
2. Přijel úžasný zvukař až z jihu.
3. Dušan hýřil vtipem a zapomněl prodávat lístky.
4. Usmívající se čelistka.
5. Perkusista Petr hrající si….
6. Publikum plné kamarádů a lidí užívajících si hudbu.
7. Tak trochu pohodová veřejná kapelní zkouška
Máte pocit, že je to málo?