Hodina zpěvu v CD
V kompletní sestavě jsme se nesešli od oslavy čtvrtého výročí. A tenkrát to byla taková dalo by se říci hrrr akce, vymyšlená pár hodin před její realizací. Teď to vypadalo podobně. Druhá psala, že jde, první že nemůže a třetí že půjde taky. Nakonec začaly třetí chodit SMSky a maily nejprve od první, že nejspíš taky dorazí a pak od druhé, že ani ona, ani první nejspíš nedorazí. Nakonec třetí dostala další zprávu od první, že určitě nedorazí. Poslední dobou se nám nějak nedaří. Někdo nestíhá kvůli škole a zkouškám, další kvůli daním a účetnictví a nebo mimotřetinovým aktivitám...
A co koncert? Usadili jsme se s třetí u stolku společně s Kytkou a Džex a chvíli si povídali, než to začalo. Monty nás moc nezaujal, vzpomínal jsem na diskuse ohledně vulgarit ve folku a tady mi přišlo, že v jeho písničkách jsou zbytedčně narozdíl od tehdy zmiňovaného a propíraného XX nebo My3. Ze začátku říkal něco o tom, že správnej folkař hlavně mluví a ladí a až pak hraje a že za chyby může zvukař. Ale zahrál docela dost písniček. Musím ale říct, že na první poslech mi žádná z nich neutkvěla. Jo a ještě jedna poznámka - kdo hraje v Praze, ten už je umělec! To znamená, že já už uzmělec jsem. Vzpomínáte například na mé hraní na bicí při koncertě Bezefšeho? :-)
Ale zpět do Carpe, na řadě je Dana. S Helenkou a novým bubeníkem Milošem Janatou (pokud si to dobře pamatuju). Musím říct, že se mi tam ten buben líbil. Bylo to vlastně první vystoupení s bubeníkem a zvládl ho dobře a to i přes občasné změny v playlistu, kdy podle plánu poslušně odešel, aby mu Dana v zápětí říkala, že si má sednout., protože budou hrát jinou písničku. Dana zahrála své starší i novější písničky, jak to okomentovala Kytka - v těch nových nám docela zhoustla. Došlo i na dvě dvojice přídavků vlastně na přání. A to už byl konec. Tak jsme ještě chvíli poseděli, pokecali, zjistili, jak je ten svět malej a vyrazili domů.
No a na kdy naplánujeme ty nejen třetinové hodiny zpěvu? :-)