Zas jedna mega oslava
Sraz na Čerňáku, ale ne u Albíka. Museli jsme vyzvednout ty dárky u Třetinky. Přijelo hned několik aut, ale některá tu zůstávala. Z auta č. 1 se záhy někde mezi Čerňákem, kolonou a Mekáčem stalo auto č. 2. Auto č. 3 přijelo dokonce až o přestávce, ale nakonec bylo jediné, které mělo lístky. To teda Třetiny máte u mě! Zrovna, když byla rezervace napsaná na mé jméno, tak jste ji prošvihly. Jak já budu vypadat, takhle si tam mě má infostánek pamatovat jako??
Ale že cestou byla sranda. Popojíždějíc v koloně, jsme sledovali veliká obočí, koloušky, beránky, zadané i nezadané, kamioňáky, blbce ve žlutém bouráku a housky. Když jsme přijížděli do Liberce, ještě bylo sluníčko a Ještěd nebyl vidět, takže vše bylo v pořádku. Ještě si počkat na jeden extra pomalý chickenroll a konečně v Liďákách. Ze sálu se nesla velmi tichá a uspávající hudba, takže bar to jistil. Ostatně tam je vždycky fajn. Dobře se tam kyne. Zapsat si do diáře nová data koncertů, doporučit kapelníkovi skvělý objev z Balbínky ….. ačkoliv, víc nadšení jste do toho doporučení dát mohly! Od kdy se na baru platí po půlnoci víc než před ní? Copak jsem Popelka, a chceš mi naznačit, že mám být do půlnoci doma? To tedy ne. A bacha, kdo přijde pozdě a nedá omluvenku, dostane od kapelníka za úkol dělat tousty. Takže pro změnu Vítek. O mikrobusu zauvažujeme, ale teď už jdeme poslouchat Jarret!
Konečně! Po takové době. Průřez všemi CD, ale i zcela nové Mácovské písně. A ne všechny prvoplánové. Jakým překvapením bylo uspořádání kláves na podiu, rumbakoule prostě vždycky potěší, krásný sólový zpěv pana bytného ještě víc….co k nové písni dodat? Snad jen Vlastoooo?....., písnička pro Tómu, blíženci, zvěřinec...no, kdo to nezažil….. Moc jsme si to s Třetinami užili! Paráda.
Docela se vydařila i soutěž se sestavením playlistu. A jak dopadla? O tom už jsem psal na stránkách Pjpnfj. Je tam clý palylist jak skutečně vypadal, tak můžete posoudit, jaký ten koncert byl. Moc písní mě hooodně potěšilo.
A pak to přišlo – štrůdl, dort, volant, protahovač svalů horních končetin, tousty, dradry, tričíčka, fotky a tak různě. Jako vždycky. Prostě pohoda a po takové době opravdu ten koncert a ty lidi…… málem bych zapomněl na kouzelné brčko na víno! Metaxa s tonikem – ale přijde mi škoda toho toniku. Jo, kdyby měla aspoň 30 hvězdiček…. Ale stejně jsme ochutnali. Z repráků zpívalo sto zvířat a zůstalo tu hodně kamarádů. Ale i tak, někdy musíme jít spát. Tak dobrou noc.
Ještě si chvíli popovídat, pozdravit Jizerku a můžeme se uložit k spánku. Ráno byla výborná snídaně. Objednaná kokosová buchta sice nebyla TA kokosová buchta, ale i tak byla výborná. Dobře se u ní plánoval výlet. Probrali jsme všechno možné i nemožné, dovezli Evičku k jejímu autu, nafotili rolbičku, někteří nakoupili jakési vstupenky, vysadili první v Jablonci a pokračovali jsme s Miloušem dál. Jenomže…na Bramberku nás zarazil zákaz vstupu. Chvíli jsme společně ještě s jedním autem nevěřícně postáli na parkovišti a pak začali přemýšlet, kam dál. Malá skála! Tak jedem. Tam bylo krásně! Okolí Chléviště bylo krásně jarní a tak jsme vyrazili na procházku. Ale pusťte tři fotografky na pětikilometrový okruh přírodou…to půjdem třikrát tak dlouho. Ale stálo to za to. Krásně tam bylo. Chvíli jsem poklábosil s kamarádkami plošticemi, pokochal se výhledem na Ještěd a pozdravili jsme ostatní výletníky. Sem se zas musíme podívat.
A jak zakončit báječný den? Báječnou obědovečeří! Už jste někdy dostali slevu za to, že jste v hospodě nedojedli?? Byla to pěkná hospůdka, jen ten vrchní byl nějakej divnej. Pak už jen nastartovat Milouše, vyměnit CD a směr Praha. Tak v červnu zas ahoj!