Z Točníku na Žebrák
Protože jsem s Třetinama šel ještě do Chrustenické šachty, což pro malé děti není moc vhodné, měli jsme se zbytkem sraz až na Žebráku. Počítali jsme, že v Chrustenicích budem v 10, prohlídka trvá hodinu a tak po 11 stihneme vylézt na Žebrák ještě před polední pauzou. Mezitím skončí polední pauza na Točníku a tak se přesuneme tam a všechno to krásně v pohodě stihneme. Jenomže...
V Chrustenicích jsme trochu nemohli šachtu najít. Ona taková malinkatá cedulička, která tam byla, nás upoutala až při třetím průjezdu kolem. No nevadí, do dolů se podíváme tedy až od 11,00 a sraz s Petrou posouváme o hodinu. To ještě netušíme, že ze šachty vylezeme ne za plánovaných 45 - 60 minut, ale bezmála za půl hodiny.
Konečně venku, Petra píše, že jsou pod Točníkem, vyrážíme tam za nimi a pořadí hradů otočíme. Na celkem zachovalé zřícenině prolézáme nejrůznější komnaty, sklepy, vyhlídky, věže. Někde se jenom dohadujeme, co tu asi bylo, jinde je to docela zřejmé a zachovalé. Je to tu parádní bludiště a Třetiny hned napadá, že by to bylo bezva místo pro nějakou bojovku s oddílem. Ale už jsme tu docela dlouho, všechno jsme snad prolezli, tak se honem nasvačit a hurá na Žebrák. Vezmeme to zkratkou po žluté a když pod Žebrákem přesvědčíme Kačenku (pozor, nemyslím tím Třetinku), že ji nebolí nožičky, vylezeme chvíli před zavíračkou až na horu na zříceninu. Kačka najednou div neběží a všude chce vlézt a všechno prošmejdit. Na věži je společně se mnou a třetí jako první a netrpělivě čekáme na zbytek. Když se dosytosti vynadíváme, slezeme dolů a pomalu se přemístíme k autu.
Byl to opravdu povedený výlet, i to počasí nakonec vyšlo a ze zatažené oblohy ani nekáplo. Tak holky, kam pojedeme příště? Nápadů máme víc než dost, jen najít nějaký vhodný termín. No a kdo všechno se k nám přidá?