Večer, kde se nedostalo na každého...
23. 10. 2008
Vzhledem k tomu, že Třetiny jsou od přírody hodné holky, tak se daly na dobročinnost. Prostě druhá jim pomáhá pořád a tentokrát to nebylo jinak. Jistil to stoleček přímo u schodů, úsměvy pro příchozí, dotazy na lístky a nabízení triček, odznáčků (ačkoliv kluci jim neříkají odznáčky) a cédéček.
Carpe Diem se pomalu plnilo. Přibývalo známých tváří, vtipných situací, cigaretového dýmu a nedodaných velikostí a barev triček. Tu logistiku by si měl Honza lépe ošetřit. Nemusel by potom zbytečně běhat domů. Ono ten večer vlastně chybělo víc věcí. Taky třeba kabel na propojení dataprojektoru a notebooku. A taky zahraniční host, takže místo něho vystupoval dlouhovlasý muzikant středního věku s mladším doprovodem. Vím i jméno, ale schválně vám ho nenapíšu. Vystoupení hosta Třetiny prokecaly u stolečku nad obr sklenicí čaje. A neměly přitom rozhodně zasněné pohledy.
Kluky jsem dlouho neslyšel a celkem jsem se těšil. Po krátké pauze kluci promítali pár fotek z „turné“ nebo čeho to – nějak jsem na ně špatně viděl. Zahráli pár starých, ale hlavně i nových písniček. Ale na špenátový epos nedošlo. Pohoda ... užíval jsem si to. Třetiny na barových židličkách (tudíž dostatečně vyčnívající nad dav posluchačů) taky. Dokonce si domluvily jako přídavek Sošku ... tedy domluvily .. ehmm .. prostě vykřičely? Poručily? Ono totiž dát možnost si vybrat a pak to nejmenovaným členem kapely zavrhnout….Prostě Honzy se nikdo neptal. No, raději to nebudu komentovat. Ale snad to bylo celkem vtipné.
A po koncertě? Někteří zamířili údajně hrát do Království, některé do postele a některé ještě na Žižkov a pak do Braníka. Protože hraní v Braníku ačkoliv začíná už v 8 večer nabírá na obrátkách až kolem půlnoci, kdy ... poroz cituji ... vcházím já, celý v bílém.... konec citátu. Kdo nezažil nepochopí. Tentokrát to bylo obzvlášť pikantní aneb hraní na kytaru podle odezírání akordů na banjo je jistě úctyhodný výkon. Zvlášť u první.
PS: A pár takových poznámek pro další generace
:: Laťka hodně pod zemí
:: Víte jak se pozná majitel kavárny? No, přece na první pohled.
:: I dobročinnost má svoje meze.
:: Samičky zařazuji do seznamu příšerných slov.
A ke všemu mi nebylo dovoleno napsat nějaké poselství do cestovního deníčku. Některá z těchto poznámek by se tam hodila. Takže příště vám pánové donesem ten playlist.
:: Laťka hodně pod zemí
:: Víte jak se pozná majitel kavárny? No, přece na první pohled.
:: I dobročinnost má svoje meze.
:: Samičky zařazuji do seznamu příšerných slov.
A ke všemu mi nebylo dovoleno napsat nějaké poselství do cestovního deníčku. Některá z těchto poznámek by se tam hodila. Takže příště vám pánové donesem ten playlist.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář