Večer kdy spojení carpe diem nebylo jen názvem klubu
Byl to takový normální typický čtvrtek. V práci blázinec, venku tma (aneb ať žije listopad). S Kačenkou máme sraz u mek a ače a míříme do Balbínky koupit lístky. Peníze z peněženky mizí ani nevím jak. A vyšlo to jen tak tak. Ještě zarezervovat náš oblíbený stůl. Proběhla vtipná konverzace o tom, který stůl, proč pro 10, když máme jen 6 lístků a proč zrovna na jméno Karrel. Jenže my už jsme zvyklé a jen tak nás něco nerozhází.
Vyrážíme směr Flora. Nezbytná zastávka u výlohy antikvariátu a už vcházíme do sklepení jménem Carpe diem. Je tam poloplno a na zbytku stolů rezervačky. Hmm ... to bude asi složitý. Našly jsme volný stoleček. Jen tam byla taková zvláštní slečna, která si později odsedla. Ale místo slečny přišel mladík. Bude stačit když napíšu, že byl divný? Mohlo by to stačit, ale to musím zaznamenat pro dnešní i budoucí generace. Vězte tedy milé ženy, dívky, holčičky ba i embrya ženského pohlaví ... množinu zvanou MUŽI lze rozdělit do mnoha podmnožin, ale vždycky opravdu vždycky je objeví množina hou...ovití. (Omlouvám se, ale celý název musí být cenzurován.) Nesnažte se na ně být milé, ačkoliv vám to velí slušná výchova. Prostě je pošlete k šípku okamžitě. Buďte hrubé a odtažité. Neusmívejte se ani ze soucitu. Jakýkoliv náznak slušného chování si vykládají po svém. Přilepí se na vás a vy – vzhledem k tomu, že jste slušně vychované – jste v háji, protože se jich nedá slušně zbavit. Takže .. ano k našemu stolečku si sedl muž typu hou...ovitý. Stačil jeden pohled a věděly jsme na čem jsme. Pane bože .. a tolik mi připomínal bratránka. Je to fakt neštěstí. Když potom vytáhl D40tku (ano, čtete správně D40tku) bylo nám s Kačenkou do pláče. Takže nepočítejte, že se tu objeví nějaké fotky. Ani já bych neměla odvahu vytáhnout foťák a dát tím příležitost a téma k případnému rozhovoru. A aby toho nebylo málo, tak přes uličku seděl muž typu „zírám, zíráš, zíráme“ anebo pořád na nás koukal. Jsme prostě asi hezký holky. :)
Ondra byl ten večer v rozverné náladě. Možná protože tam měl spolužáky, možná protože byl čtvrtek a možná třeba taky protože měl jen dobrou náladu. Napsala jsem si spoustu poznámek, ale ty jsou někde bezpečně uložené. Říkala jsem si, že tohle nemůžu zapomenout, ale je to zapomenuto. Škoda. Mohl tu teď být popis celého koncertu, ale není a nebude. Jen pocity... Hravost – Ondra si hraje se slovy i s diváky.. úsměv.. nesmělý pohled, který vůbec nesedí k textům písniček.. pohoda.. výdech a nádech.. zapomenutý text.. energie – všude okolo. Škoda, že Čert nás vem nezpíval s Janou. Miluju tu písničku.
Omlouvám se všem, kteří dočetli až sem a zjistili, že vlastně četli jen bláboly nesmyslně poskládané do vět a odstavců. To je prostě riziko, které podstupujete dobrovolně. Jen vás prosím .. nezanevřete na mě.. nás.. jeho (to jako Karrla). Nikdy nevíte jestli třeba neobjevíte životní pravdu ... myšlenku ... nápad. Něco co vám změní život. A doufám, že minimálně ženy (nebo alespoň jedna konkrétní) si vezmou ponaučení a budou se vyhýbat hou...ovitým mužům.
Komentáře
Přehled komentářů
Ve3vnoci:
:: od očistce tě zachrání jen to, že na něj nevěříš
:: ruka tvá spanilá komára zabila
:: mobil nejde v metru použít - mám rád Petru a ta mi vmetru nemůže psát - Ptera nejde v metru použít
Xindl X:
:: jsem mamut mám dmu, jsem Miloslavem Krobotem...
:: a je to v jiný tónině, takže až teď si poslechi co říct ti chci
:: roním pop, krev a slzy
:: když múzy blůzy rozepínaj
troška posbíraných textů
(Kačka, 16. 12. 2008 9:12)