Tuleň nebo lachtan?
Jak probíhalo plánování tu vypisovat nebudu. Stačí zmínit, že nás sice jelo původních 7, ale trochu jiné složení, než se počítalo. Ubytování se i přes drobné potíže s plnou kapacitou sehnat povedlo, auta máme taky, pojištěný jsme, peníze vyměněny, závěrky odevzdány, tak nasedat a jedééééém! Zatím netušíme, co se stane zásadním velikonočním problémem....
Pátek - do Mutěnic
Cesta do Mutěnic uběhla tradičně s přestávkou u mek a áče (zasvěcení vědí, a vy ostatní budete muset jet někdy s náma a pochopíte :-) ). V Mutěnicích nás uvítala sympatická děvčata a než jsem se stačil rozkoukat zmizela. I s celým osazenstvem výletu kdesi ve sklepě, po té, co každý něco nafasoval. Ten chleba, ten klobásu, ten sýr, ten zeleninu. A všichni pak koštovali a popíjeli a povídali a pojídali a pozorovali funkční paroloď... Zatím se, když pominu skautská témata (to víte, když se v jedné místnosti sejde několik současných a bývalých skautů... ) řešilo především to, že by se manželé neměli hádat v kuchyni a různé jiné způsoby zabití a obhajob a také několik podnikatelských záměrů s tím souvisejících či tomu předcházejících. Ale ani to nebylo nejzávažnější téma celého víkendu. Kdyby věděli...
Sobota - Vídeň
To zásadní přišlo až v sobotu. Udělali jsme si výlet do Vídně do ZOO. Kochali se zvířátkama a procházeli po parku a užívali si báječný den. Občas se ozvalo: tak to já bych s tebou šla! Až jsem se bál, co si Třetiny odvedou za zvířátko, ale naštěstí všechna zůstala na svém místě. Krátce před odchodem to přišlo. Jdeme na krmení lachtanů! Nebo tuleňů? A nejsou ty velký lachtani a ty malý tuleni? Ale co, už to začíná, to bude legrace!
Už se připozdívá, je na čase opustit Vídeň a konečně se dostat na Slovensko. V místě ubytování ve Velkém Medru jsme sice o chvíli později, než jsme předpokládali, ale o to příjemnější to tam je. Část výpravy se rozhodne ještě večer vyzkoušet termály, ale neuspějí. A tak se scházíme na večeři a poté na premiéře. Jo vy nevíte čeho? No večírku přece! V pátek večer byla ve sklípku generálka a v neděli večer bude derniéra.
Neděle - termály, Gabčíkovo a závažná diskuse
Po společné snídani huráááá do termálních lázní. Já se uložil ve skříňce a vám zprostředkuju jen úryvky z vyprávění ostatních:
- tyjotyjotyjo tady je ale lidí! No co se dá dělat, jdem se naložit.
- já už musím do studenýho (rozuměj do bazénu, co má 28°C), už mě to tu zmáhá
- nevystojíme si frontu na vířivku? No tak asi ne.
- už jste byli v těch letních bazénech? Ne? A nechcete to jít prozkoumat?
- hele, on ten bazén vzadu není zavřenej a je tam pár lidí. Jdem!
- že je venku zima? Není, co bys dělala, kdyby bylo -10°C a kolem závěje!
- už chápu, proč ty lidi mají župany a pantofle. Ale my zas máme saunu naopak.
- já mám hlad!
- tyjo, to je paráda, sakra!
- já jsem tuleň. Nejsi spíš lachtan? Ne to je ona, já jsem tuleň. A nebo oliheň.
- kde je Michal s Tomášem?
- já mám hlad!!
Následoval společný oběd a pak akční část výpravy vyrazila na Gabčíkovo. A protože jsme byli kousek od hranic, zajeli jsme se podívat i do Maďarska. Škoda, že už hranice nefungujou, budu si muset razítko do pasu dokreslit sám. Gabčíkovo je fakt dílo. Veliké a vodní. A dokonce přijíždí loď, tak co, počkáme a nebo pojedem do lázní? Tak kolik jí dáme Karle, 10 minut? Tak jo. A když do tý doby nepřijede, mizíme. Loď to sice stihla, zajela i do propusti, ale protože čekala ještě na druhou, neviděli jsme napouštění a propouštění lodí dál. Vracíme se, ať stihnem termály.
Já raději zůstal doma. Holky si šly užít teplíčko a za chvíli za nima dorazili i kluci a všichni tam vydrželi až do konce. Holky si daly dvakrát sprint mezi bazénama. Už nechodily pomalu jako v poledne, sice už neposněhávalo, ale bylo přece jen docela chladno. Ale říkaly, že to bylo moooc příjemný. Až na tu studenou podlahu v celém parku.
Večer plánovaná derniéra a ... přednáška. Velmi informativní a poučná s následnou diskusí. A na jaké téma? No jistě že pojednání o tuleních a lachtanech. S pomocí mého kamaráda Googla jsme dospěli k závěru, že tuleň je letadlo bez výstupků a lachtan s výstupky plave kraula. Chcete to blíže osvětlit? Tak tedy:
Tuleňovití jsou nejpočetnější a životu ve vodě nejlépe přizpůsobenou čeledí ploutvonožců. O co dokonaleji se pohybují ve vodě, o to větší mají problémy s pohybem na souši. Nemohou již vůbec podsouvat zadní končetiny pod tělo a tak se pohybují jen plazením po břiše. Kromě toho již úplně ztratili ušní boltce. Lachtani jsou tuleňům velmi podobní. Na rozdíl od tuleňů ale mají malé ušní boltce a ohebné zadní končetiny, které jim umožňují rychlý pohyb i po souši. Vzhledem k jejich vrozené hravosti bývají častou atrakcí v cirkusech a zoologických zahradách.
Teď už je doufám všem jasné, že tuleně jsme v ZOO neviděli. A pandy taky ne. Ale brouky jo. A taky medvědy, opice, žirafy, slony, vlky, tučňáky, lachtany, ryby, želvy, plameňáky, veverky, slepice, motýly, nosorožce, pávy, sysly.... A taky jednu kačenku! Ale to byla speciální kačenka! Taková krásná kačenka pro Kačenku :-)
Derniéra se pěkně rozjela. Je už dneska nebo ještě včera? Ještě včera. Tak tedy zabrnkat pár písniček na kytaru, co třeba lach lach jéjé, lach lach...
Ale už je čas jít spát.... Dobrou!
Pondělí - fronta a Bratislava
Ráno jsme si sice přivstali, ale fronta před lázněma nás odradila. Být uvnitř tak sotva hodinu se nám nechtělo, domů daleko a někteří z nás tam potřebovali být brzy. Následovalo velké loučení a mávání a Berunda si udělala výlet do Bratislavy, odkud se po báječném obědě na vysílači vypravila do Prahy. Vůůůbec se nám tam nechtělo. Jen jsem dorazil domů, už mi došlo, že se mi stýská. Nemohly by být Velikonoce častěji?
Náhledy fotografií ze složky Velikonoční zvířátka a já