Sen se mi nechce zdát...
Celé to ale začalo na I.P.Pavlova, kde jsme měli sraz. Já, první a třetí. Vyrazili jsme do Vršovic na návštěvu k první a pak pěšky na Floru. Téměř jsme to i trefili.
V Carpe jsme se usadili, holky si daly vínko a povídaly a povídaly a pozdravily kapelu a povídaly a povídaly. Naštěstí brzy začal koncert a tak naštěstí zmlkly. Načas jsem dlouho neslyšel, a tak jsem byl rád, že je i uslyším :-). Sice ze začátku byl trochu podivný zvuk... ono když si kapela dělá zvukaře sama sobě... ale časem se to i za pomoci ohlasů z řad diváků, resp. divaček (pánů bylo v klubu pomálu - mluvím o diváctvu, nikoli kapele) srovnalo a já si užíval. Pořád jsem čekal na své oblíbené a dočkal jsem se. Bylo to príma. Těším se, že mě Třetiny někdy vezmou na akustický koncert do Romantiky, snad jim to příště vyjde. Ale teď se hlavně těším na festivaly, kdy si budem moc společně s Tanečnicí zatancovat :-)
A co ještě bylo na celém koncertu pozoruhodné? Rozmístění muzikantů. Tomáš Komín se nevešel na jevišťátko a tak stál trochu bokem. Chvílema mi připadalo, že ke kapele vlastně ani nepatří... No a to průvodní slovo! Pokaždé ho dostal někdo jiný. Nejvíc mě bavil Tomáš, který zvládal zapojovat v podřepu kytaru a zároveň konferovat. A pak že prý chlapi neumí dělat dvě věci najednou. Nojo, ale... proč mu to nehrálo? Že by to zapojil špatně? Nonic... vraťme se ke konferování. Po skončení koncertu se za bicími ozvalo: "Za celej koncert jsem nedostal slovo!" Že by to bylo tím, že nebyl skoro vidět? Hlavně že byl slyšet!
A co že je to s tím snem? Tím se Načas zvučil a Třetinám tahle písnička začala znít v hlavě a zněla a zněla a zněla, a pokud neodezněla, zní dodnes :-)