R.A.F.
Rarita rozhodně. Lehce i rafinovanost. Koho by napadlo hledat „stylový“ klub na okraji vilové zástavby ... kousek od lesa … v šílené jednosměrce … a ještě k tomu v Praze? Nás. :-)
Atmosféra dýchá už z vyoblázkovaného plácku před vstupem. Na dveřích nápis: SOUKROMÁ AKCE. Ani to nás neodradilo. A pak? Rána do „palice“… sklep připomínající útulnou hospůdku, protiatomový kryt a vzorkovnu šikovného keramika zároveň. Drátěné židle a dřevěné lavice. Usmívající se barman. Vonící řízky. Staré piano. Obsazené oblíbené stolečky. Známé i neznámé tváře.
Folk? Ani náhodou. Ten mohl očekávat jen neznalec a naivka naivní. Já věděl, že to bude JAKUB. A pár gratulantů. :-) Všichni šli do „dárkového“ vystoupení naplno a přinášeli oběti. Václav Koubek vypadlý přední zub během písničky. Vlasta Třešňák plíce v háji a infarkt za dveřmi (tohle myslím opravdu v dobrém – už dlouho jsem neviděl takové nasazení) a Pod Černý vrch ... to už jsem se šel raději projít ven.
Jakub rozdával úsměvy, basáci panáky, my dort a potlesk ... 15tiny jsou přece jen jednou za život.
PS: Tohle ještě musím připsat. Byly tři různé varianty cesty autem vzhledem k rozkopanosti okolí ...
1. Celé to objezdit po jiných jednosměrkách.
2. Couvat v té jedné konkrétní jednosměrce.
3. Vzít to popředu na blikačky.
Všechny byly použity ... :-)