První letošní venkovní
Konečně nastal den D a okamžik O a po malém zdržení a telefonické koordinaci nasedáme do zelené mazdičky a vydáváme se směr Háje, kde následuje první zastávka. A to všechno proto jen, že náš řidič byl přemluven, aby si s sebou vzal dé osmdesátku. Cestou pršelo a svítilo sluníčko a tak obdivujeme duhu... byl pátek navečer, kdy město osiří... pojď ven, pojď ven, pojď ven za duhou.. cihlový nebe nad výpadovkou.... ale dost, za chvíli tam budem! Konopiště! Vystupovat!
Po vylodění se a zabydlení se piknikujeme šampaňské, chleba, paštiku, buchtu s nivou, tyčinky a vůbec je nám krásně. Potkáváme první známé i neznámé a podnikáme první obhlídky okolí. Mezitím si ještě stihneme zarezervovat místa v první řadě na trávníku a vyřešit záhadu dvou měsíců, které tu noc kolem konopišťského rybníka svítily. Ale to už jsme zpátky u sudu a přidáváme se k rozjíždějícímu se sejšnu. Kdy přesně dojel nevíme, my si ho užívali porůznu s občasnými odchody do stanu tu pro svetr, tu pro bundu, tu pro chléb a sůl (to když Třetiny chtěly přivítat přijíždějící Epy de Myi). Občas se ale stalo, že se nějaká z Třetin k sudu už nevrátila. A víte co je na tom všem nejpodivnější? Že poslední se nevrátila ta třetí. Ta, která většinou uléhá jako jedna z prvních. Teda Třetin.
Ráno... vstáváme tak, abychom stihly podpořit Epy de Myi na open scéně a nakonec to ani nebylo moc potřeba, Jerry se třiceti hlasy postaral o jejich vítězství. Dobrá, nemusíte mi všechno hned věřit, ale pravda je, že ovace byly tak obrovské, že bylo téměř jisté, že to budou právě oni, kteří si zahrají na hlavní scéně před blokem Jarretu. Inu nemýlil jsem se.
Co říci ke koncertu.... abych si utřídil vzpomínky a dojmy, vezmu to hezky popořadě. Celou akci zahájili Greenhorns s Honzou Vyčítalem. To ještě v publiku moc lidí nebylo, stejně jako na Pacifik. Nevím, ale přišlo mi, že ji to moc nehrálo. A navíc začalo pršet. Teda naštěstí jen trošku. Vyslechl jsem si soutěž sólistů - zaujala mě jedna dívčina zpívající o oživlých plyšových zvířátkách. Pak přišla jedna, která když jsem zavřel oči a poslouchal, zněla jak Pavlína Jíšová. Když jsem ty oči otevřel, byla na jevišti Pavlína Jíšová. Nevím proč se vydávala za jakousi Adélu. Než začaly soutěžit kapely, Třetiny zmizely na procházku a na svačinu a já u poslechu Burany vzpomínal na loňskou Zahradu... A taky se mezitím vyčasilo, takže hurá do letního a vyhlížet Klárku s rodinkou!
Jablkoň a opět procházka k rybníku vyfotit pár pampelišek a popsat jedno modré auto, Nezmary si poslechnou i s pasováním na rytíře folku, kterým se stal Miki Ryvola. Honza Nedvěd mě moc nenadchl, zato následující vítěz Open scény ano. A po nich? Ano, první letošní venkovní vystoupení legend. Tyjo, oni jsou prohozený - Vlasta vlevo vzadu a Mára vpravo.. Ale co to? Škatulata hejbejte se? Nojo, už je všechno jak má a já si dál užívám koncert! A spousta lidí se mnou. Jen ta kapela moc ne. Ale co, problémy se zvukem se nakonec podařilo vyřešit a vše dopadlo dobře. Alespoň už bude jenom líp, však se nakonec vyčasí. To ovšem nelze říci o dalším účinkujícím. Dostál své pověsti a spustil se.. nikoli večer, ale liják. My se šli opět projít, něco vyfotit... Ale no tak Vlasto, tyhle holky znáš, vždyť tady někde seš podepsanej.... pozdravit se s naším nejmladším fanklubáčkem Vítkem... chvíli se schovat v lese před deštěm... posilnit se medovinou... dát si sváču.... zrušit naše útočiště na trávě, já se schovávám do stanu a tam poslouchám zbytek programu.
A holky? Inu...holky si dávají panáka (to byste neuhodli s kým! Tak ahoj za týden!). A to už končí Křesťan s Bobkem a ony se schází v jejich celodenní sestavě Třetin a Podpisek a užívají si Neřež s Rottrovou. Pak se vydávají na hororovou procházku, ještě že jsem s nimi nebyl. A kdo se nebojí, dojde až k tamté lampě! A co když zhasne, jako ta předtím?.... To nic, to jsou jenom pávi, nemusíš hned levitovat nad zemí... jedna historka strašidelnější, než druhá.... Ale už by měli jít, jinak tu Demophobii nestihnou. A po nich? Někdo zůstal na Semtexu, ostatní že počkají u sudu. Ale tam bylo zavřeno a tak se sešli v kozlovně. A co dál? To je dobrej nápad, vem kytaru Petře a jdem... na zámek... hrát a zpívat.. kdo se přidá? Podpisky, třetí a Lenka. Ostatním dobrou noc!
Konopišťským parkem se od té doby nenesl jen hluk z jeviště, ale i jakési komorní hraní na kytaru nejen Jarretích písniček přerušované zpočátku občasným a ke konci neustávajícím záchvatem smíchu. To je tak, když se někdo prochází s křečí, aby ji nechal v parku. Nojo, ale co ten páv, co když ji dostane? Má vůbec nohy? Vždyť má jen takový tyče s trojzubcem, do těch nemůže dostat křeč... A znáte ten horor Pávi I a Pávi II? .... Ale co, jen lampa na hradní zdi svítí, svítí na Konopišti a slabě mrholí... když pávi řvou, tma sirkou zapálí.... A to co padá z nebe a je jako ...oid je asteroid a žádnej plutoid. I když jak jsou za sebou všechny země... Merkur, Venuše... Myslím, že tenhle víkend by z holek měl Vláďa radost. A začalo to tak nevinně při naší páteční procházce...
Neděle. Co říci k neděli... Třetí dostála svému zvyku a vstávala téměř v poledne. A venku zatím prší, prší, jen se leje, kam koníčky pojedeme, pojedeme.... do Prahy, do Mc, domů, do vany, na topení. Aha, ono už je studené, no nevadí, tak na sušení.
Bylo to... trochu mokré, trochu letní. Trochu studené, trochu teplé (hlavně prý ta horká medovina), hodně hudební, hodně potkávací, trochu seznamovací - to jste věděli, že druhá a třetí jsou sestry a pochází z Liberce? Tímto zdraví další svou sestru Žužu a sestřenici Kiwi! A taky zdravím Péťu a Béďu (to je králík, máme sraz na Zahradě).
Komentáře
Přehled komentářů
zrovna jsem včera přemýšlela, jak se ten králík jmenoval :-) A stejně jsem mu měla vzít ten klobouček. Jáje by se líbil.
Title
(kačka, 29. 5. 2008 12:36)