Premiéra a zároveň derniéra
Berunda nás dovezla do Mělníka a protože jsme potřebovali dostát svému slibu, zaparkovali jsme na náměstí a šli se společně podívat na soutok. Minule se totiž první nepodařilo přemluvit. Když jsme se vynadívali, ještě se zhoupnout na našich oblíbených houpačkách a zpátky do Berundy, za chvíli to začíná. Sice jsme se neshodli, jestli ve dvě, v půl třetí nebo ve tři, ale jak jsme později zjistili, neshodli se ani pořadatelé - na jednom plakátku bylo 14,30 a na dalším poutači 15,00. Ale to je vlastně fuk, neb my dorazili přes drobné bloudění městem - kvůli uzavírkám a objížďkám - nakonec přesně na začátek. Jaký byl koncert a program, to se dozvíte tady. A co se dělo kromě toho?
Svítilo sluníčko a tak se někteří z nás trochu přismahli. Celou dobu jsem měl kolem sebe spoustu kamarádů mravenečků. Jen Třetiny docela prskaly, když jim lezli do pití. Celé to překvapivě zvučili Dva zvukaři a překvapivě ve třech, ještě s Vítkem. Holky šly na klobásu a než ji stihly sníst a vrátit se zpátky na místa, vystřídal se u jejich stolu celý Jarret. Ne že by měli hlad (to jen někteří a ti si naštěstí nosili svoje koblihy a koláčky), přišli jen tak na pokec. Potkali jsme fanklubačku Lenku i s jejím synkem. Ani jsem se ho nezeptal, jak se mu Jarret líbil. Třetinka byla basákem z Monogramu pochválená za foťák. Doufal, že do tohohle pěkného velkého foťáku by se mohl vejít i on. Byl problém s večeří - kdy zajít do hospody. A tak mě Třetiny opustily než skončil Oski s Vopim a začal Blues session. Ten neslyšely celý, protože v místní restauraci měli trochu chaos. Hermelín s kroketama si opravdu nikdo nedával. Ale to nevadí, ony si to prohodí! Na bazén nakonec nedošlo, ale on stejně nevypadal funkčně.
A to už je konec. První mizí do chatičky za kamarádama, druhá a třetí chvíli postávají a pozorují, jak teď už čtyři zvukaři balí aparát. Dokonce jim i s jedním kabelem pomůžou. A pak se taky loučí a mizíme postavit stan. Támhle k tomu stromu, tam je tma. A ráno byl i stín, to se to spinkalo. První se ještě přišla rozloučit a pak zmizela i s Berundou kamsi do Ústí. Když jsme šli o chvíli pozdějc kolem místa, kde parkovala, už tam nebyla. Ještě že si včas všimla, že zapomněla auto zhasnout. Nám jel autobus za chvíli a tak jsme byli doma před polednem. Rád bych řekl tak zase za rok, ale ... nějak o tuhle akcičku není z řad diváků moc zájem a tak to vypadá, že žádné za rok nebude. Moje první letošní festivalová premiéra tak byla zároveň derniérou stejného festivalu. Škoda.
PS: chcete říct tajem? I když on už to v tuhle chvíli vlastně žádnej tajem není... Víte kdo přijede 11. června do Prahy? Nevíte? Ani netušíte? No přece legendy!
Komentáře
Přehled komentářů
Aby do mě zas někteří (ahoj Pú, stejně sem nechodíš, ale to je jedno) nerejpali kvůli určitému druhu muzikantů..... důležitý postřeh byl, že v bluegrasových kapelách to jistí banjisti a mandolinisti. Ale ten skok z komba s kontrabasem bych si rozhodně ujít nenechala. :-)
důležitý postřeh
(Kačka, 2. 6. 2008 22:09)