Pefektní!
Nechtěla jsem jít jen tak naslepo.. ačkoliv přiznávám, že autorovi zmínky v jeho úsudku dost důvěřuji .. micméně .. důvěřuj, ale prověřuj. Na webu divadla jsem našla toto:
BABY BOX
a/ vyhřívaná schránka pro odložené děti
b/ dětská nebezpečná hra
c/ hrací skříň s možností volby výhradně dětských písní
d/ třetí premiéra Originálního pohybového divadla Veselé skoky
D je správně!
Pas de quatre v bačkůrkách. Je navařeno-Jemná dětska krupicová kašička i ostrý guláš pro štamgasty-naše věrné diváky. Sladkobolná groteska o návratech do krajiny dětství do říše fantazie kde je vše možné.
Pojďte se podívat, jak se nám to vymklo!
Řekněme, že důvěru to ve mně nevzbudilo, ale zvědavost rozhodně. Přemluvila jsem ještě jednu nejmenovanou část Třetin a program na sobotní večer byl na světě.
Myslím, že v sobotu jsem trhala rekordy .. v délce procházky po ZOO, v množství koncentrovaných turistů na 1 m2 ulice Na Můstku-Staroměstského náměsti-Karlova mostu ... a dalších úžasných atraktivních turistických míst... v čase návštěvy kavárny Čas – zásadně tam chodím v noci, ale když jsem byla takový kousek od Hynka, tak jsem neodolala a musela ho pozdravit... v množství vyfocených fotek a spotřebovaných baterií za jedno dopoledne (že by za to mohl bratr paparazzi?), ale hlavně ... rozhodně jsem trhla časový rekord od odjezdu rodičů do setkání před Obecním domem – a to jsem se zvládla i slušně obléknout a „navečeřet“.
Kačka mi vždycky zvedne náladu a vykouzlí úsměv na tváři .. jak ona to jenom dělá holka jedna naše malá nesmělá ... ? Cesta Celetnou ulicí utíkala v příjemném povídání .. a je tu pasáž a je tu ... šílené leknutí se ...(a tím myslím opravdu LEKNUTÍ SE!!!) ... opravdu jsem se lekla a asi to bylo i vidět, protože i Michal se potom tvářil provinile. Prý – já myslel, že jste mě viděli ... grrrrr ... jestli z toho budu mít opar, tak .. tak .. tak ... mu vypustím kolečka u tříkolky. :))
Holky .. pojďte s námi do divadla .. to tu dlouho nebylo. :-))
Středověká krčma lákala k posezení a některé vylákala i k prohlídce .. známé tváře se scházely .. místa do 10. řady mizela .. a čas taky mizel ..
V tomhle divadle jsem ještě nebyla .. ale je pravda, že je to snad jediné divadlo, které je v patře. Nebo ne? :-) Usadili jsme se a ...TMA ... a ... na pódiu stály(o) 6stere /o/ (boty) /párů bot/. A sedmé nikde! To bude nějaké znamení ... a bylo.
Nechci tu popisovat představení .. ono by to snad ani nešlo .. upoutalo mě a vtáhlo do sebe .. neměla jsem pocit, že tam sedím hodinu, když byl najednou konec. Ke konci jsem se ještě jednou toho dne pořádně lekla, takže za případný opar možná nebude moct Michal .. i když na druhou stranu .. basáci můžou za všechno. To nevíte? Ale zpátky .. rozhodně můžu představení doporučit a nebojím se doporučit i ostatní hry souboru Veselé skoky .. prý jsou ještě lepší. :-))
Po divadle procházka po Starém městě – ano dlouho jsem tam nebyla – a zakotvení v Lehké hlavě ... neznáte? Tak to byste rozhodně měli napravit .. velmi příjemné prostředí. Mají tam nebe a wc na dvorečku a pavlač a rybičky a hvězdy na nebi a pruhovaný salónek a veselou slečnu číšnici, která tančí a masíruje a hezky se usmítá a dobré víno a dobré jídlo, březovou vodu bez příchutě, velkého i malého aztéka – jen maso tam nemají ... :-)) Povídání v salónku bylo veselé ... jenže někdy se smějou jen ústa a oči jsou plné slz ... a jindy? Jindy se smějou i oči ... A to je konec jednoho večera a ... a zbytek si nechám s dovolením pro sebe.