Páni kmáni aneb jazz, jazz a jazz
Začnu nehudebně. Cestou na koncert jsem si prošla open-air výstavu fotek na Náměstí republiky. Úžasné monumentální obrazy, krásná a zajímavá zvířata. Mrkněte se na pár ukázek jako pozvánku.
Z barevného náměstí jsem se přesunula jen kousek vedle, do klubu Akord. Dnes: MASTERS WASTERS(pro neangličtináře překládají jako Páni kmáni) a hosté z USA - CATAPULTS & PARACHUTES. Jazz. Asi prvně jsem šla na jazz. Tedy aspoň na muziku, pod kterou si já jazz opravdu představím. Klávesy, basa, bicí a ságo. Proč tam „cpát“ zpěv, když tak krásně zpívá saxofon a k němu se přidávají klávesy. Vše krásně ladí. Zpěv vám nevnucuje svou představu či teorii o čem píseň je. Je to jen na vás, co si představíte. Některé melodie jsem znala, některé ne. Budu si muset doplnit své hudební vzdělání. Jména autorů si nepamatuji, jen Milese Davise. Výborná sóla na klávesy, kdy ani nestíháte sledovat prsty. Basová sóla, kdy basa není jen podkres, ale plnohodnotný nástroj. Bicí a snad stovka různých paliček a (znalci prominou) štětky, špejle a různé tyčky. Už vím, proč má Tomáš tak velký batůžek….. na svačinu a při koncertu jako držák na paličky. Vystřídá jich během písně dost. A málokdy sedí bicí v první lajně, aby si toho divák všimnul. Zaznělo jen málo slov, ale za to i v angličtině pro cizince. Zvláštní je, že v té angličtině toho bylo řečeno víc, než česky. Barevná světla, pěkné melodie a dobří muzikanti.
Druhá kapela byla zahraniční. Z USA. Nástrojové obsazení se téměř nezměnilo. Jen se klávesy vyměnily za kytaru. Nevím, co napsat…..taky dobrá sóla, pěkné melodie….. bohužel jsem po pár písních musela utíkat na metro. Záhadou mi je, že to byl sobotní večer a klub byl prázdný. Přišla jsem pět minut před začátkem jako první divák. Na baru si koupila lístek se studentkou slevou (což moc chválím), ujistila barmana, že opravdu nejsem od kluků (čti od kapely) a že jsem tam ráno nevolala. Na nábor lidí nad klubem už bylo pozdě, Billa už měla zavřeno. Pár lidí ale přišlo. Celkem to ale za celý večer nedalo víc jak 15 diváků plus kapely. Není trochu smutné, že když vám kamarádi odjedou z Prahy na prázdniny, tak na koncert nikdo nedorazí? Copak se sál má plnit jen známými? Tak snad aspoň potěší jeden nově získaný fanoušek, který se příště pokusí dovést aspoň Karrla.
Chápu, že tenhle klub není zrovna nejlevnější, ale neříkejte mi, že ten klesající zájem o kulturu je o finanční situaci. A nám se někdo směje, že jsme všude. I když chápu, že je to vlastně v dobrém. Nechápu, vždyť je tolik pěkných akcí, výstav a všeho možného, ale lidi asi drží doma Rodinná pouta. Kdyby aspoň ta s malým r. Jenže s tím nic neudělám. Tak teď se aspoň můžu těšit na nějaký další koncert. A tam už si vezmu foťák, protože vyrazit v sobotu bez něj byla kravina a sledovat toho fotografa, jak střílí fotky od boku a aparát cpe muzikantům až pod prsty, byla muka.