Ostuda u vodotrysku
Začalo to tentokrát už na schodech, když Třetinka řešila jestli dostane studentskou slevu na víno. Aneb .. „Tři lahve studentského vína“ vstoupí do dějin. Pan provozní se usmál (krásně :-)) a řekl, že to asi neprojde.
Pokračovalo to u baru. Nechápu proč barman nechtěl vystavit účet s mým jménem. Co mu na jménu Karel vadilo? Sice je zvláštní, když se zeptá na jméno tří slečen a ony svorně odpoví „KAREL“. :-) Takže účet nakonec zněl na – slečny Karel.
Když nám barman názorně vysvětlil, že do půllitru nám čaj neudělá, protože je při tom velká úmrtnost půllitrů, spokojili se Třetiny i já s menším množstvím. Dívíte se, že pily čaj? To já se taky divil, ale když jsem viděl barvu první, která připomínala barvu jarní trávy, tak jsem se divit přestal. Vypadalo to, že se tam co nejdříve složí.
Oblíbený stoleček nečekaně rezervován. (Asi jim budeme muset vystvětlit, že je NÁŠ!!!!) Gauč, který lákal k posezení, nečekaně obsazen, ale ... gauč u pódia volný. První by sice měla dostat slevu, protože to byl pouze audio přenos, ale co naděláme, že? :-) Druhá a třetí to vychytaly lépe. Obsadily volné židle. Sice je neustále ohrožovali nějací muzikanti odkládající si futrály, nástroje, slivovici, svetry a podobně, ale přežily to. I slivovice.
Po velmi smysluplné diskuzi, která se točila ohledně počtu kontaktů a kompaktibility objektivů s D-40tkou a podobně, po přivítání se a příjemném povídání se spoustou známých to začalo...
To = Šántré.
Pár útržkovitých poznámek ...
„Kytara ční.“ „Takže jako vždycky.“ „Tak se přidej.“ „Já bych basáky vůbec zrušila.“ (raději bez uvedení autora)
„Bude zpívat Belmondo?“ „Já chci vrátit vstupné.“ (opět raději bez autora)
Belmondo naštěstí „jen“ recitoval. Wow .. je to talent. Skrytý.
„A mně přišlo divný, že tam neslyším bicí. Ony nebyly ani vidět.“ (poté co bubeník přišel po třech písních od baru na scénu)
„Aby to nebylo moc tíživé. Přece jenom je úterý.“
„Skořice a zázvor jsou suroviny, na kterých je postaven průmysl jižní Afriky.“
A k tomu všemu dvě nové písně .. šlapka .. a spousta smíchu a pohody. :-)
Přestávka
To = Žamboši.
Jura perlil ... a bubnoval ... a vykládal historky ... a představil svého bratra ... a poslal divákům slivovici ...
Žamboch ... zpíval ... a mluvil ... a skromně se usmíval ... a ... prostě paráda ....
Stáňa ... zpívala ... a hrála na harmoniku ... a usmívala se ...
Ostuda Třetin byla zvršena při placení na baru, kdy mě Inka zapřela, Kytka práskla, že jsem byl na koncertě bez vstupenky a první dál mlžila. Myslím, že k vodotrysku už bychom raději chodit neměli .. ale ono je tam tak fajn ... hmmmm ... ale asi to bude chtít pauzu nebo nějaký komický převlek pro příště.