Osobní stránky nejmenšího z největších folkových fanoušků

Jde vlastně o Xindla X. Už je to taky pěkných pár měsíců, co jsem ho slyšela prvně na Open micu. A říkala jsem si proboha, co to je?? A tenhle týpek vyhrál Česko hledá písničku?? Ale pak jsem vyrazila na koncert a zjistila, že ty písničky přeci jen o něčem jsou. Není to o tom, že by jen sprostě nadával a do všeho cpal narážky na sex. Ale když si pustíte jen ty 4 písničky na bandzone, tak na to nepřijdete.

Uvažovat nad tím, jestli je folkař nebo ne nemá smysl. Nezáleží snad jen na tom, jestli je to dobrý a něčím zajímavý a jestli se mi jeho  tvorba prostě líbí? Obávám se, že to nebude v tom, že by folk byl prohnilý, ale jestli by se spíš nad sebou neměli zamyslet folkaři. Člověk kolikrát nesmí o něčem napsat trochu křivý slovo, aby se na to dlouho nevzpomínalo. Ale co. Proč nenapsat, že křest alba neměl takovou šťávu a energii, jako koncert někdy před tím? To taky od mala vím, že bych měla říkat pravdu. A to můžou být všichni rádi, že nejsem schopná hodnotit jejich hráčské a pěvecké schopnosti. Když se mě někdo zeptá, taky řeknu, že jsem folkařka a jsem na to hrdá….ale nejsem tak strašně nepřístupná, abych všechno viděla jen zeleně. Ondra se mi prostě líbí. Zpívá o věcech, který jsou pravda. Někdy bohužel. Týká se mě to, žiju na stejný planetě, takže je to logický. Tomu, kdo říká, že výpověď jeho generace nebo současnýho světa to není, tak tomu hooodně závidím. Chtěla bych žít ve světě, kde je všechno jednoduchý, lidi se oceňují za to, co umí a dokážou a mají se rádi a svět je chápe, i když nejsou dokonalí a krásní. A neříkejte mi, že jsem malá a o životě nic nevím. Netvrdím, že jsem snědla Šalamounovo hovno, spoustu toho ještě nevím, ale něčím jsem si přeci jen projít musela. 

Vlastně částečně nevím, proč tohle píšu. Každýmu může být ukradený co a proč poslouchám. Ale v tý diskuzi mě hrozně vytočily některý narážky. Jsem alergická na to, když někdo hází určitou generační skupinu do jednoho pytle. Ne všichni „mladí“ posílají své rodiče kamsi, nepouštějí babičky v tramvaji sednout, jen se flákají, chlastají, fetují a poslouchají sprosťárny. A určitě mě Xindl nezaujal právě proto, že se tam občas nějaká ta vulgarita objeví. Je to to, co mě naopak na první poslech trochu odrazovalo. Ale ty texty prostě sedí. Mám ráda Žalmana, Nezmary, Kryla …skoro všechny ty „staré“ bardy, co jsou v diskuzi jmenovaní. Ráda si je poslechnu. Ale není snadné zasněně myslet na louky a lesy, když se kolem děje to, co se děje. Jestli to chci v životě někam dotáhnout, nemůžu mít hlavu v oblacích. To si můžu dovolit těch pár minut na koncertě. Ráda bych se courala po lesích a myslela na to, jak je tam krásně, zpívají ptáci a já nic nemusím. Ale to jde opravdu jen občas. A nebo současné kultuře a životu moc podléhám. Ale za chvíli končím školu a budu muset jít dál. Najít si práci, najít si své stálé místo v branži, nějak se prosadit. A to dneska není jednoduchý. Proto je mi bližší, když někdo zpívá o takovýhle věcech a snaží se na ně upozornit. Stejně tak, jako v diskuzi zmiňovaný Kryl zpíval o problémech své doby. Všech těhle lidí si vážím, ale v každé generaci je logicky někdo jiný takový. Každá generace prožívá něco jiného. Netvrdím, že je nej a že je geniální, ale shazovat ho, když někdo ani pořádně nebyl na jeho koncertě mi přijde nefér. 

Nemyslím, že by se měl Xindl stát nějakým vzorem, který by měli začít „folkaři“ kopírovat. K čemu by byl další X. Stačí jeden, který ukázal, jak se dá o věcech taky mluvit. A jestli má špatnou intonaci, špatný frázování nebo neumí na kytaru? Neměli bychom se spíš zamyslet nad tím, o čem zpívá, jestli není někde chyba, že má v lecčems pravdu?? 

Koncem srpna vystoupil Ondřej Ládek společně s Janou Šteflíčkovou v pražské kavárně Carpe diem. Kavárna byla plná. Spíše mladší generace, ale i hrstka věrných posluchačů. Janu už jsem několikrát slyšela. Jak samotnou nebo s kapelou Kůň. Ale vždy to bylo jen na nějakém větším podiu. V Carpe se mi moc líbila. Patří k těm, kteří v komornějším prostředí sednou líp. Budu si muset poslechnout to její cd. A jít i na kapelu, prohlédnout si toho „bubeníka staršího data“. Pak vystupoval Ondra. Pobavený již zmiňovanou diskuzí. Zahrál i něco od Kryla. Ba ne, to byla samozřejmě legrace. To když řekl, že teda zahraje něco od Kryla a že se to jmenuje Anděl… Zajímavým postřehem je, že folkař by se prý měl vycancávat ze svých pocitů. Večer příjemně ubíhal a pak jsme byli vyzváni, že můžeme začít znechuceně odcházet…ale proč? Vždyť bylo ještě několik přídavků.
 
No, asi jsem prostě potřebovala něco napsat. Zařekla jsem se, že do diskuzí na některých serverech prostě nepřispívám. Vadí mi falešný jména a vzájemný se urážení, odbíhání od tématu. Ale tahle mě zaujala. Ale píšu to čistě za sebe. Nevím, jestli má Karrel a ostatní Třetiny stejný názor. Takže tyhle řádky berte jako čistě subjektivní názor druhé Třetiny. A omlouvám se za to jedno sprosté slovo a nespisovné výrazy. Slibuji, Karrle, že už ti tvůj web nikdy takhle prznit nebudu.