my3, oni3, ona a oni4
No nevadí, alespoň se projdeme po Praze, koupíme trsátka, popovídáme si na chodníku, přivítáme se s některými příchozími muzikanty i diváky a pak už kooonečně jdeme dovnitř. Bonsoir ... to můžeme pozdravit Martina, se kterým jsme se v Paříži nesešli, i když jsme to měli v plánu. Toho, se kterým jsme se tam sešli, aniž jsme to měli v plánu, zdravíme o chvíli později. A s ním celou kapelu. Co všechno ještě stihneme do začátku koncertu krom zdravení se se známými? Mávání známým, kupování pití známým i sobě, přípravu dárku, výměnu CD, DVD a knížek a spoustu slov nejen o muzice.
Ale pozor, osmá hodina večerní odbila a muzika spustila. Disneybandu to šlape. A začíná Francouzskou... jé... Paříž... Ale zpět ke koncertu. Ozývají se hlasy od lidí, kteří Katku ještě neslyšeli a moc ji chválí. Ale co to, Máca se na nás tak nějak podívá a prosí.... ano, to víš, že máme.... Teda on si snad nevybere ani to růžový, ani to s nosorožcem! Sice je měkčí, ale on to zkusí... to má z toho, že nekomunikuje, už někdy v srpnu jsme se ho ptali, jaké že používá. Příště se musíme zeptat basáka. Ale teď už to víme heč! Už nebudeme v hudebninách za blbce, kteří vybírjají trsátka podle barev a zvířátek :-) Cože, tys ho ztratil a nemůžeš najít? Ještě že máš tak šikovného basáka, ten ho našel hned :-)
Po pauze My3.avi. I jim to šlapalo. Procestovali jsme vesmír i pole, stali se z nás Oldřichové Noví i trampové. My3 vytáhli písničky hodně staré, ale i hodně nové a lidé je nechtěli pustit z pódia. Počítali jsme s tím, že sklep před půlnocí neopustíme a dokonale se nám to podařilo. Ono jenom prodrat se k barpultu a zaplatit, bylo dost náročné. Ale naštěstí byl pátek a tak jsme nikam nespěchali a i ty noční tramvaje nám docela jely.