Mojito ergo sum
Ve středu jsme se opět vypravili do Liberce. Nalodili jsme se, naložili Lenku a po telefonickém spojení s výletnicí Třetinkou jsme se vydali na cestu. Nakonec jsme tam byli jen chvíli po příjezdu hostující kapely. Sál se postupně naplnil, muzika skvělá, hlas Michala Kubesy opět srážel do kolen. Jen tomu chyběl ten cigaretový dým. Jarreťáci měli speciálního hosta, který hrál na steal kytaru. Dostal od nich lano, neb ho vyhodili kvůli Vyčítalovi od Anety, ale ta ho mezitím vyhodila pro změnu taky kvůli nějakým výčitkám…no to je halt business. To by se mu ve folku nestalo. Ba ne, on už se s legendami zná z natáčení desky. Hrálo jim to pěkně. Jen se tam nějak moc blýskalo. Tak dnes žádný mejdan, rozloučit a jedem. Ještě trochu zdrbnout jednoho vysoce postaveného folkaře a pryč. A zítra fakt nepřijedem, Máco. Co? Sekaná? Hm…tak že bych si to rozmyslel?
Pár hodin spánku, práce, školy, horka a míříme tam zas. Sraz u Mc, nalodit dort, zmrzlinu…jo a i Třetinku a hurá zas pod Ještěd. Nikde nikdo. Jsme první diváci. Tak že by My3 hráli pro nás3? Hráli pěkně, o lásce, o autech a tak vůbec. Pak nastoupil Disneyband. Paráda! Nadupaný koncert. Super zvuk, krásné nové písně, staré v kapelním kabátku, Vyšehrad….. a ať si říká kdo chce, co chce….. prostě Halo musí zpívat Máca s Katkou. Mezi písněmi neměl nikdo divné poznámky – teda až na toho pankáče za mixákem, takže koncert byl opravdu pohodový. Moc mě mrzí, že Db slýchám tak málo. Fakt. Tak a teď konečně načneme ten dort ne? Mňam. Do Prahy je to sice kousek, ale my zas budeme muset zaplatit a jít. Vždyť se uvidíme zítra. Tak ahoj v Táboře.
Kudo kutábora kuvlakem. Kuto kubyla kusranda! Kua kuta kudobrá kuvečeře! Kumňam. Kuahoj Kuklokane. A dost…šifru si nechám na jindy. Co bych tak jen k Táboru…. No vydařený večírek. Všichni pěkně hráli, zpívalo se nad paňáky pomerančovou a rumu, spát se šlo slušně za světla a asi jsme ani nevypadali tak hrozně, když nás ti policajti nechali být. Ráno…no ráno…dopoledne se vyrazilo do bazénu. Na tým vodního póla nás ale bylo málo a tak jsme se šli koupat k velrybám do Jordánu. Líza uplavala rekordní vzdálenost. A kam dál? No asi do Třeboně.
V pařáku na terase jsme si vyslechli soutěžní kapely. Pak jsme různě přebíhali, utíkali před sluníčkem a někdy i nějakou muzikou. Mlsali, obědvali, tancovali, smáli se, popíjeli mojito, sháněli žirafy, dělali rozruch na parkovišti…..prostě letní pohoda značící, že letní festivaly už jsou tu a pozor…my tam budem. Po folkové pohodě na nádvoří Jarretí nářez na terase, za který byla naše ouška odměněna velmi tichým jamem. Ten ale po chvíli začal uspávat. A tak jsme s Třetinami po marném pokusu najít místo, kde si zaplavat, zalezli do spacáků. Dopoledne jsme se postupně exhumovali a vyrazili na sever. Tedy jako na Prahu. Cestou jsme krapet poomdlívali v autě. To je tak, když nemáte okna ani dveře a tak si nemůžete chladit ani jednu ruku. To prý pomáhá.
Vyvedený víkend, kdy jsem potkal spoustu nových kamarádů….šerifa, Máňu, Kamila. Ale teď bych prosil pár dní nerušit a nechat odpočívat. Přeci jen Zahrada se blíží.
Komentáře
Přehled komentářů
...ty otazníky měly být slovou "neuhulíš"
nová šifra?
(Kačka, 27. 6. 2008 11:33)teda.... já jsem asi nevzdělaná, ale co NEUHULÏŠ? A nedělej, že neznáš Kamila.
Title
(Olina, 27. 6. 2008 9:02)Já se neptala "Fakt Kamila?" já se ptala "Jakýho Kamila?" Nebojte, ona ta skleróza časem dolehne i na vás :-)) A ... narozdíl od jedné nejmenované Třetiny - já neuhulím! :-)))
tak ještě jednou...
(Kačka, 27. 6. 2008 11:34)