Každý chtěl pít na Kar(r)la
Koncert byl tři týdny dopředu vyprodaný. Chápu, že na Honzíka to mělo pozitivní vliv a hlavně mu to ušetřilo čas (posílání hromadných emailů se škemráním o účast) a peníze (posílání spousty smsek se škemráním o účast). Scházeli jsme se postupně. Nejdřív druhá, potom první a třetí to měla o fous. Mám takový pocit, že za to mohl jeden tajný ctitel. :-)
Sklepení bylo příjemně zaplněno známými i neznámými tvářemi. Všichni mile předsvátečně naladěni. Jen ten barman ... to bylo zmatků. Copak 3 holky nemůžou mít jeden účet na Karla? Copak ony za to můžou, že tam chodí víc Karlů, kteří se tváří jako živé exepláře mužů s jménem Karel? Nemůžou a basta. A teď si je dovolím citovat: „Na Karla jsme vždycky pily MY! A odmítáme si zvykat na nějaký jiný modernější systém a styl. Bereme to jako diskriminaci Třetin a jsme rozhodnuté proti tomu razantně zakročit.“ (Poznámka pod čarou: Jen zatím nevědí jak. :-))
Večer příjemně utíkal. Zazněly písně známé i méně známé. Zazpívala i Monča. Jen „slečna Mastur“ nevystoupila ač byla v publiku přítomna. Na konci večera ozářily sklep prskavky a začala cinkat spoooouuuusta rolniček. Bez rolniček by to snad ani nebyl ten pravý vánoční večírek těch tří a nás. Vždycky na vánočním večírku dostaneme od jedné úžasné paní rolničku. Tahle rolnička byla první do třetinové sbírky, která se během svátků slušně rozrostla.
A potom rychle utíkat do hajan. Protože ráno .. ráno se musí brzo vstávat. Jedeme totiž na výlet. :-)
