Jak jsem zíral
Po náročném prodlouženém víkendu na vodě, který jsem se pokusil popsat, ale něco opravdu popsat nejde, jsem dorazil vyčerpaný, unavený, ale těšící se na Výstaviště. Všude davy lidí. Po kontrolním telefonátu, kterým vchodem dovnitř ... po vlezlém okukování mé osoby ze strany ochranky ... jsem byl najednou uvnitř. A viděl známé tváře – Péťa Pú, Lenka, Lada, třetí ... a někde v sále Kytka, Džexna, Cimbura, Batman, Hafíno, ... prostě kam se člověk podíval tam viděl známou tvář. :-)
Tak rychle dopít pivko a hurá na místo. Ještě překontrolovat počty kytar a ... 21,00 ... ano přesně ve 21,00 to začalo.
Wow .. tohle se popsat nedá. Ani to popisovat nechci ... mám to v hlavě a tam to zůstane. Tóny, barvy, melodie, ...
Ten basák ...
Ten bubeník ...
Ten kytarista ... Ptáte se který? No přece ten vepředu .... (autor přiznává, že toto si přivlastnil :-))
Jestli jste čekali víc, tak pardon ... ale měli jste tam být. A jestli jste tam byli, tak musíte chápat, že ... takhle to stačí.
Komentáře
Přehled komentářů
hm, tak dík no... jen mi (jak jinak) vrtá hlavou ten basák....že ho chválíš ty a i batman, to se mi nezdá. A nebo o někde něco uteklo. :-( Ale dík za Romču, to bylo milé :-)
Title
(Kačka, 23. 5. 2008 16:19)