Jak bylo na marmeládě
Už se pomalu stává tradicí, že když druhá počítá se zpožděním, je na místě jako první. Nejinak tomu bylo i v sobotu. Kdyby nepočkala na třetí u autobusu, byla by v divadle opravdu hooodně brzy. Takhle tam obě dorazily i se mnou jenom o hodinu dřív. A protože bylo venku krásně, šly se projít do parku. Já zatím v sále hlídal stůl a pozoroval vrcholící přípravy zvukaře Páji Jindráka.
Asi tak po půl hodině se holky vrátily a začaly se zabydlovat. Stůl raději zarezervovaly celý, však má přijít ještě tolik kamarádů! Zatím dorazila alespoň první a poslední účinkující kapela. A to jenom proto, že společně trávili víkend už od pátku a tak i společně přijeli. Alespoň jsem se mohl přivítat s dvěma třetinama Epy de Mye a s Lízou a doufat, že HN stihne včas vybalit kytary a zahájit celou marmeládu. Inu podařilo se. A pak už to jelo. V hledišti se objevovalo stále víc a víc známých tváří, u našeho stolu od Příšerky přes první, Petra Jaroše s jeho D-Pú-osmdesátkou, Ladu s Lenkou, až po Matějčíka a Markétu z dalekého Brníčka. Ale i všude kolem jsem vídal dost známých tváří. A tak bylo veselo. Až do chvíle, kdy... nastupovali Stráníci. Stranďa si mě vyžádal na forbínu. Inu co by pro nás Třetiny neudělaly že. Ale támhleten pán, ten je teď nějak podezřele blízko, Třetiny bacha! No, vypadá to, že vše proběhlo v pořádku, už odchází z jeviště... ale co to, zas mě bere za tykadlátka! No... no... nemám slov!!! Naštěstí to trvalo velice krátce, tak jsem to přežil a Třetiny nemusely zasahovat uf. Dokonce i Bob se po chvíli přišel podívat, jestli se mi nic nestalo. Díky Bobe.
Tak a už skončil Martin Rous, já si dávno hovím u Třetin na stole a .. pán se blíží! S mikrofonem, to už znám, na Folkomíně už se mnou dělali rozhovor. Ale co to, on se teď ptá Třetin. Na mně? A proč mi dává taková divná jména? A zas ty tykadla. Že já si je příště nabiju elektřinou, pane MK?! Ať už jde pryč, já nevidím na mou milovanou Inušku! A vůbec na celý Tamaral v trojčlenné sestavě!
Ale jinak byla celá marmeláda opravdu sladká. Až na ty brambůrky. Od Bezefšeho. Ty byly naštěstí slané. Ještě že se brambory hodí ke všemu, tedy i k marmeládě :-)
Po skončení koncertů spousta kamarádů pohromadě a první letošní sejšn. Když si představím, kolik mě jich letos ještě čeká... schválně si v prosinci vzpomeňte na Lubošův radostný postřeh, že tohle je teprve začátek! Ale pro dnešek vlastně už konec. Musíme opustit divadlo. Zase se nám to povedlo. Ale až jednou zjistí, že jsme blázni a šílení, tak nevím nevím...
PS: ještě jsem vám zapomněl říct, že vystoupila Dana Houdková a Stejná krev (škoda, že tu nebyla teta Džex, Marcel měl rozpuštěné vlasy :-) ), Petr Linhart (být tu teta Džex, určitě by se projevila její profese), Hanka Vosátková (vítězka dětské porty, původem z Liberce. Kdo ví, třeba chodila k mému oblíbenému barmanovi na hodiny kytary, ale asi ne, když je to samouk), Bezefšeho (Trabanta jsem tentokrát nikde neviděl) a Epy de Mye (dvoutřetinová, neb Lukáš marodí).
A jestli jsem ještě něco vynechal, Třetiny mně určitě rády doplní v diskusi. Já jdu vymyslet tu elektřinu :-)
Komentáře
Přehled komentářů
AHoj Hanko, tím barmanem jsem myslel Michala Kadlece, kapelníka Jarretu.
Kdo je ten barman?
(hana vosátková, 2. 9. 2008 22:36)Ahoj Karle, koho jsi myslel tím oblíbeným barmanem? Třeba ho znám.
Title
(Kačka, 20. 2. 2008 18:59)hezky..to vyznělo jakože kapelník je samouk! Karrle, ještě že jsem nechodí....na toho by ti elektrizující tykadlátka nestačila :-)
Title
(Karrel, 3. 9. 2008 8:59)