Hm Db! To by mohlo být zajímavé!
Venku bylo pěkně ošklivě. Piknik s pizzou a přeci jen i něčím malým masitým. Postupně dorazily všechny Třetiny a mohlo se jet. Vypadalo to, že už jsou z toho flámování opravdu unavené. Ale všichni jsme se těšili. Zaparkovali jsme pod kopečkem, který se zdál být nepřekonatelný, ale vyšplhali jsme ho. A jak to v Éčku vypadalo…no jako vždycky. V sklenici s pivem padá pěna, objímáš Hanu v červeném svetru. Ola má maso, mísu má Ema nabídneš Jitce zapálit Petru. Jiří chtěl by domů jít čeká aby zaplatil nový vtip teď říká Vít i Jindřich ho pochopil. Všude jsi sám…(i když ti Josef říká své názory) Všude jsi sám… (i když tě Nora láká do nory) Jedině s Karlem vydržet jde, Karlovi klidně řekni vše, je to kamarád. Měj rád svého Karla, svého kamaráda! Ba ne, to je samozřejmě text mé oblíbené písně od Hm. Ale ono v podstatě, když si tam dosadíte jiná jména, tak to tak bylo. Ale třeba taky ne.
Večer netradičně zahájili domácí (čti Disneyband grande). Tahle kapelka nám pěkně roste. A to nejen do počtu členů. Jsou sehranější, Katka už tolik nepovídá. Jen ten Máca pořád zapomíná trsátka. Ale Třetinka má nové náušnice od značky „šedá 0,88“, takže mohl být opět rád, že jsme přijeli. Na pódiu se různě střídali, konečně jsem zas slyšel i pozoun. A ty písně…prostě nádhera. Máca píše výborné texty a kapele to teď opravdu šlape.
O přestávce jsme povídali s Evičkou holkama za barem a tak. No a pak už nastoupili Hm. Tak trochu jsme vlastně nevěděli do čeho jdeme. A? Mazec. Vlastně nevím jak bych to popsal. Je to vlastně zpívaná poezie. Texty Fráni Šrámka, Josefa Kainara, Jana Nerudy, Antonína Sovy…ale píší i vlastní texty. Hudbu tvoří opravdu svérázně. Kytara, basa, bicí, housle, valcha, dechy. Kapela zrovna vydává nové CD Plán na zimu. V Éčku ho ještě neměli, ale kdo chtěl, mohl si ho de facto předplatit. A rozhodně to stojí za to. Stejně jako dvě CD předchozí.
Atmosféra koncertu byla opravdu jedinečná. Několik přídavků. O tom, že v té kapele něco je svědčí určitě i fakt, že v sále poslouchalo několik muzikantů. Tomu tak v Éčku ne vždy je, i když tvrdí, že jde o jejich srdeční záležitost a podobně. Prostě i muzikanti si to užívali. Po koncertě jsme ještě chvíli poklábosili s kamarády, naložili stopaře a vydali se k domovu.
A co nám znělo v hlavě? Tahle píseň….pecka. Musím někde sehnat text! A na Hm se zas určitě vypravím.