Doba zkracování je tu!
30. 10. 2008
V téhle kavárně jsem snad ještě nebyl, ale Třetiny evidentně jo, když se na křižovatce dohadovaly, kterým že přechodem se většinou chodí. Park byl trochu strašidelný a my šli na strašidelný elektrik band. Málem jsme se tam nevešli, ale pak se uvolnil jeden z nejlepších stolečků.
Fajn výhled – naštěstí nám jako ostatním nepřekážel ten tanečník; dobře slyšet a že jsme se i nasmáli. To máte tak. První a třetí se na chvíly vytratily a pak přinesli tohle….

…. což by samo o sobě tak vtipný nebylo. Ale pak z toho během chvilky vzniklo tohle….

… a pak se ještě přidala druhá a takhle to dopadlo…..

To jsou prostě mé milované Třetiny. Má cenu k tomu něco dodávat?
Vtipný byl taky ten fíkus nebo co to bylo za palmu, za kterou nebyl basák chvílemi téměř vidět. Hrálo jim to parádně. Paličky jen lítaly (chvílemi i pod kopák), Bubákovy prsty chvílemi nestíhaly a Petr skoro ani nestačil otáčet noty. Basa chvílemi zněla jak Red hoti. Mají nové písně a nedávno se snažili je nahrát, tak z toho snad vznikne nějaká pěkná placka, kterou si pořídím do sbírky. Bubák píše úžasné texty, perfektní slovní spojení a obraty, metafory.
No a to už se blížil konec. Začly vznikat pěkné přeřeky…. Co je to za muzikanta, když nemá střelivo? Takže bylo na čase skončit. Ale aspoň jeden přídavek dát mohli. Ale mi si pro něj přijdem do Balbínky.
Závěrm tohoto článku bych rád podotkl, že všechny osoby zde popsané azobrazené jsou naprosto smyšlené a nemají žádnou spojitost s žádnými žijícími tvory. Děkuji.
(Kačka, 16. 10. 2010 10:13)
dneska jsem našla super klip a vzpomněla si na tenhle večírek :-)
http://www.youtube.com/watch?v=qewzjSE2tbM&feature=aso
Odpovědět