Devítkovský víkend
To nesfoukneš!
První únorový pátek proběhl dlouho očekávaný vánoční večírek. Jak dlouho očekávaný je jasné, když píšu vánoční. Za dýmem hustým tak, že by se dal krájet se sešlo 21 lidiček a k tomu několik kytar. Sice to bylo víc jak měsíc po vánocích, ale i na dárky došlo. Nejen na vánoční. Mistr, který za všechno může, dostal od fanklubu dort. Ale nebyl to ledajaký dort. Byl to aspikový dort. Celé to ale začalo, když druhá a první vešly do hospody s obrovskou krabicí s pizzou a druhou s dortem. Naštěstí se salónek začal brzy zaplňovat a tak holky už nevypadaly, jako hamouni. Nojo, ale on už je tu i Mistr! Co teď? Tak musíte počkat, až bude příležitost zapálit svíčky. Třetinka je za jeho zády připravila a jakmile odešel na záchod, začala AKCE. Čí to byl nápad zapalovat svíčky venku ve větru... no tak počkaly, až mistr zaleze zpět do salónku, mezi dveřma hospody aspoň nefouká... A už je to tady, Honzo, přej si něco a foukej. Proč nefoukáš? Když já nevím, co si přát! Tak už ... fúúúúú a je to. Ale.. coto... ono to hoří, tak ještě jednou a zase a ... to nejde. Ale Dita s Jindřiškou nevěří, to musí jít! To nesfoukneš! A neprskej na ten dort, ať se to dá ještě jíst!
A už se hraje a zpívá a pije a jí... Jasně, že u Veve nevaří, ale pizza je nedaleko a dort taky chutná. A dým houstne a houstne a.. už to přišlo. Zaplatit a jít. Resp. jet. Pěšky nešel snad nikdo. Teda až na ty, kteří odcházeli dřív. Tak ještě ahoj byte a dobrou noc. Ale že už si nepamatujou, kterej byl jejich zvonek... Alespoň nikoho neprobudíme. Pokud se tak nestalo naším křikem :-)
Hoří Karrel? Bzzzzzzz...
Víte kdo to prohlásil? To se budete divit! V sobotu se sice původně plánovalo bruslení, ale nakonec z toho byl bowling. Tam už se nás nesešlo 21 ale jen pět (z Třetin pouze třetí), postupně jsme se rozšířili až na devět. Po dvou hodinách sportování, ač jsem se fakt snažil, nepodařilo se mi shodit ani jednu kuželku. Naštěstí teorie o tom, jak by to šlo, zůstaly pouze teoriemi a tak jsem si nemusel vzpomínat na svůj švédský výlet, kde jsem létal. Já už fakt nevím, jak se mi to povedlo. Třetina říká cosi o netrefení se na zem, ale já to zvládám spíš obráceně.
Ale dost sportu, hurá na Pekařku. Tam jsem ještě nebyl, jen jsem slyšel příběh, jak se tam Třetinka skamarádila se třetí, ale o tom více jinde. Třetí na to vzpomínala, když šla kolem autobusové zastávky, kde se tenkrát potkaly a vrátily do hospody a tam pak strávily několik hodin. To už to je skoro tři roky?! To to letí... Ale zpátky k sobotě. Večeře byla mňam, a těch rund! To byl nápad Gábino! Ale že Lucy tu první rundu nestihla... nojono, když za náma měla dorazit později, a na konečné autobusu odbočila špatně kolem televize... Hlavně že se nakonec našla. Ale proč se pak tak strašně smála, když jí říkali, že do Rikatáda jde kolem televize Prima... Že by fakt toužila po medializaci? No uvidíme, třeba časem v nějakém novém seriálu :-)
Večírek ubíhal, rundy se točily, řeči se vedly a najedou Třetina vzala zapalovač a se slovy "Hoří Karrel?" mi ho přiložila k čumáku. Nebojte, jen si dělala legraci a reakce byla očekávaná: Jednou pro vždy nehoří! No nevím, nevím, obávám se, že neměli pravdu ale běda, jestli to někdo bude chtít zkusit! Ale proč Honzík pořád říkal bzzzz, když si se mnou hrál, to nevím. Vždyť jsem beruška a ta nebzučí! Ale zas jsem se aspoň trošku proletěl. I když občas to bylo docela nečekané. Tak poklidně si sedím u stolu a najednou... jsem ve vzduchu! A najednou.. zaplatit a jít a jsem v batohu! No ono to nebylo až tak najednou, to bylo až skoro ve dvě ráno! A to jsme dnes chtěli jít spát brzy...
Devítka!!! Devítka!!
Tradiční koncert v Rikatádu probíhal tradičně. I když vlastně moc ne.. tolik přebrebtů se Mistrovi dlouho nepodařilo. Jeden byl ale schválně, když v Dopitný zazpíval "mých třicet devět koní"... Ani netušil, že byl v té chvíli zkontaktován třetí. Ona totiž měla stejný nápad. Ale vezmeme to popořadě. Příchod, vstupenky, usazení, objednání. Tak co si která zaškrtají a kdo vyhraje? Na salátové kartičce sice byly křížky krásně zřetelné, ale v salátech každému něco chybělo a někomu i přebývalo. Že by si kuchařka pletla olivy a kukuřici, a krutony s vejcem byly neviditelné? Ale co, aspoň je o čem snít a i co sníst. A.. pozor, padám! Těsně vedle svíčky! Uf! Teda teda teda... kdyby o tom třetí včera nemluvila, stalo by se to nebo ne?
Tradiční bylo i rušení povídajících si hostů, tradiční byly tři třetiny koncertu, i když v hledišti seděla jen třetí a čtvrtá, tradičně zazněl fejeton - tentokrát o posilovně. Netradičně se na jevišti pilo šampaňské. No když on měl mistr zrovna v den koncertu narozeniny, tak se to muselo trochu oslavit. Tradičně se přidávalo, hodněkrát. Fanklub se opravdu činil. A to tak, že nakazil i protilehlý stůl a ve skandování se nejdřív doplňovali, pak střídali. Naštěstí na Holku od koní nedošlo. Fanklubáci vždycky po návratu kapely hádali, co asi tak bude. Třetí se podařila úžasná a kdyby tam byly i zbývající dvě, možná bych i řekl bodová hláška. Stačilo jedno slovo a celý fanklubí stůl se v tu chvíli do ztichlého Rikatáda začal otřásat smíchem, kor když většina osazenstva byla zároveň z Plžího fanklubu. Když totiž uviděla, že Jin po návratu na jeviště sahá po flétně, vyslovila polohlasem "Tymián". Tak ještě Podzimní vílu a... už jen zaplatit a jít! Tak zase za měsíc.
PS: já to musím prásknout. Víte co se v neděli povedlo Lucy? Netrefit k televizi Prima :-) Až příště přijede do Prahy, musíme podniknout něco v blízkosti TV Nova :-)
PPS: děkuju čtvrté za vánoční dárek!
Náhledy fotografií ze složky Devítkovský víkend
Komentáře
Přehled komentářů
Novu jsem si ještě neprohlídla, mám mezery.:-) A co rádio?? Uřčitě jich tam máte dost, to by mohl být přímo celodenní (dez)orienťák!
Ano, rozhodně,
(Lucy, 14. 2. 2008 20:32)