Decentní večírek
„Dobrý večer, měla by tu být rezervace…..“
„Ano, to je tamhle ten stůl, co je tam napsáno medvídek Pú a spol.“
Když je to jaro, je potřeba zalézt do sklepa a pořádně si to užít. V Rikatádu hrál Cop. Dlouho jsem je neslyšela a tak jsem se moc těšila. Hráli písně, které moc nehrají. Nějaké písně zazpíval banjista Martin. Zpívá moc pěkně. Ale instrumentálka Byl to indián a z dálky vypadal jak banjo je stejně jeho nejlepším kouskem. Uzavírali jsme sázky, kdy Míša přetrhne strunu. Usoudili jsme, že bude lepší si vsadit na každý blok písní znovu. Během první třetiny k přetržení struny nedošlo. Během druhé taky ne, a ač to ve třetí vypadalo nadějně…také k ničemu nedošlo. Petr usoudil, že má asi nataženy speciální struny martens Leicht 13. Za to v první části večera chvílemi nešel Jerrymu mikrofon a tak musel Míša tlumočit. A pak si to vyměnili, aby to Jerrymu nebylo líto. Tak zas on tlumočil kapelníka.
Na zdi se opět objevil virtuální oheň vydávající vizuální teplo. Do příště máme přislíbeno, že se objeví i replika špekáčku na opékací tyči a ve vzduchu bude cítit jeho vůně.
Číšník byl nějaký akční a bral další objednávky hned, když mi přinesl objednávku první. Posléze jsme ho ale zavalili seznamem jídel, takže se zpomalil.
Taky opět došlo na diskuze ohledně vizualizace koncertů. Každý muzikant by si jen „naladil“ svůj nástroj přes hifi…takový playback. Ovšem pozor na problémy se signálem. Aby nerušil třeba signál z blízké O2 areny. Aby pak třeba Leicht neměl hlas nějaké světoznámé zpěvačky. Debatu o kočkách s psím softwarem raději vynechám, ještě teď mě bolí bránice.
To víte, že na rozdíl od Míši, který hraje a zpívá pouze o kárách, bárech a tak, tak Cop hraje zásadně o lásce? Včetně instrumentálek. Jerry hrál na mandolínu, to jsem viděla prvně. Zvali na velkou oslavu 30. narozenin, které budou slavit v Lucerně, začátkem listopadu. Kromě křtu znovu vydaného cd záznamu z Lucerny, se bude celá akce točit na dvd a každý, kdo bude mít vstupenku, může něco vyhrát. Pozvou ho na podium a udělají mu něco strašného. Tedy prý podle toho, jestli to bude muž nebo žena. „A kdo nepřijde, tak je po nás.“ Tak to bych asi měla jít. Přeci jen Cop je první „folková“ kapela, do které jsem se zamilovala…..a to díky skvělé písni Iriš p…..l si vyliž, která mě v devíti letech na Folkové růži naprosto dostala, protože to heslo působilo mezi folkáči jako zjevení. Těším se, až si Cop užiju někde pod širým nebem na fesťácích.