Sandokan a spol.
Nejprve jsme se pořádně navečeřeli v našem oblíbeném fastfoodu a mrazivou Prahou se přemístili do Balbínky. Mezi dveřmi nás přivítala nám již dobře známá buřinka slovy: “Bubáku, máš tu fanynky”. Protože už bylo plno a protože u baru méně fouká, zabrali jsme si kulatý stoleček hned za dveřmi. Teplo, ale neustále tam někdo korzoval. Příště si zase zabereme náš oblíbený.
Jediné co se nám podařilo o Pluhařovi vygooglovat (google je náš dobrý kamarád) byla zmínka, že je bubeníkem kapely Ta Jana z Velké ohrady. Na jejích stránkách jsme ho už nenašli, ale informace, že je bubeník byla naprosto dostačující. Byl to vlastně jeho večer, kam si pozval své kamarády se kterými kdy hrával. Takže to bylo opět spíše kamarádské setkání, na které jsme se se Třetinami vecpali. Ale co.
Večer zahájil pár písněmi Bubák. Cestou na scénu nám říkal, ať jsme připravený mu radit texty. Zahrál ale opravdu jen pár písní. Ale že máme přijít 9. ledna, že to bude pořádný večírek s celým Elektrikbandem. Potom se na pódiu střídali nejrůznější muzikanti, jejichž jména si nepamatuji. Ale hráli pěkně. Měli pěkné baskytary a tak.
Nejvíce se nám líbilo poslední trio, které zahájilo Neckářovým hitem Šalalala lalali a zakončila písní ze seriálu o pirátu Sandokanovi. První a třetí nějak zarazilo, že Třetinka Sandokana zná. A zpívala si celá hospoda.
Moc se mi líbily ty bicí. Nehrál totiž na klasickou bicí sestavu, ale na podobnou bedýnku jako teď hraje Míša z Jtt. Tuším se to jmenuje kachón. Ale tahle nebyla dřevěná, nýbž umělá. Ale zvuk měla báječný. A hlavně...ty úžasné růžové “paličky”.
Pěkný večer. Tak ještě doprovodíme první přes ulici na tramvaj a ahoj na Silvestra. Chystáme se na výlet do Telče. Tak jsem zvědavý, co nás tam čeká.
Ps: Jak jste odpověděli na mou otázku? Znáte Sandokana?
