Opět v Bohnicích
No, co dodat? Jak tak koukám, byla po mně sháňka. Copak nevíte, že bylo 1.dubna?
V sobotu jsem si s třetí a druhou Třetinou opravdu udělal výlet do Bohnic na předkolo Zahrady. Večer to byl vcelku příjemný, poučný, zábavný a překvapivý. Jaké velké překvapení nás ale čekalo již před divadlem. Mé oblíbené autíčko! A ejhle….. vystoupil z něj dlouhovlasý tmavovlasý kudrnatý kapelník, tmavovlasá zpěvačka s brýlemi, blonďatý dlouhovlasý basák, klávesista hrající na kytaru a bubeník s culíkem. Ale měli ho jen tak vypůjčené. Tedy Jen tak ho měl vypůjčené. My už se lekli, že folkové legendy mění image.
V sále ještě nikdo nebyl a postupem večera se divadlo zaplnilo všemi, co ve folku něco znamenají. No a samozřejmě báječnou muzikou a skvělými kapelami. Pro mě mnohdy neznámými. Jedna písnička střídala duhou a mnohdy by se za ni nemusela stydět ani nějaká sesterská dvojice! Zajímavá byla i kofolková kapela. A první Třetino, došlo i na Vránu! A to v podání Bossorek, které zpívaly píseň, kde v každé sloce přiletí jedna vrána a odnese si jedno kuře. Ještě že ne berušku. Krom povídání o vláčcích tam moderátoři plchali i o zákazu přístupu zvířat na Zahradu. Osobně se mě dotklo, když jeden nejmenovaný redaktor (říkejme mu třeba pan C) prohlásil cosi o zákazu vstupu i plyšovému hmyzu. Že prý na ten použijí speciální plyšové DDT. Tak jsem mu nakonec ani nedal svou plyšovou vizitku, jak jsem měl původně v úmyslu. Ale je pravda, že byste, Třetiny, měly zauvažovat o očkování. Co kdybych někde něco chytl? Jen nevím, jestli někde tisknou takhle malé očkovací průkazy.
To Bob Stráník určitě očkovaný je. Povídal jsem si tam s ním o tom, když jsem proklouzl dveřmi ven. A tak to asi vzniklo, celý ten omyl, že jsem ztracen. Holt dveřmi s tak sympatickou fotobuňkou projde i plyšový hmyz. No a zpět k tomu očkování…. prý je to skvělá věc, říkal Bob! Tak jste se měly Stráníků hned optat. Mimochodem…ahoj Stráníci, jsem moooc rád, že jsem Vás opět potkal! No a to už byl skoro konec. Během programu dorazil i kamarád Petr a Lenka, která měla s sebou pořááádnou svačinku a neustále nám nabízela nějaké dobroty. Díky! Venku byla pěkná zima. Nechal jsem doma svetr a tak mě trochu zábly krovky. Ale když Třetinka dovřela třetí Třetině batůžek, už mi bylo tepleji, neb na mě netáhlo. Tak jsme pádili na autobus a hupky dupky domů. Tak zas někde ahoj.
Komentáře
Přehled komentářů
:P my, co se na net nedostaneme denně, jsme to skoro oplakali!:P
to už nám, karle, nedělej!
apríl?
(Lada, 4. 4. 2007 13:58)