Zač je v Pardubicích perník?
6. 3. 2007
Jen ten kotlík jsem si zapomněl vzít. Ale Píďa měl dostatečnou zásobu tra mé výbavy. Už cestou od vlaku jsme potkali povědomé velké bílé auto. Míjelo nás kousek od nádraží. Tak jsme se ubytovali na kolejích a podle mapy jsme se vydali hledat Hany Bany. V klubu byla naprostá tma, tak jsem se trochu bál. Ale pak už jsem zpozoroval známé tváře mých oblíbených folkových legend a mých malých kamarádů. Pravda, jsem přeci jen ještě o trochu menší než oni. Hned jsem si zabral své oblíbené místo u odposlechu, takže jsem měl vše z první ruky. Ale nápovědu na text Judity dělala třetí Třetina, já bych ten papír neunesl. Byla to bezvadná první polovina koncertu. Skoro všechno jsem si mohl zazpívat, ale zahráli i novinky. No a po přestávce už nazvučoval Jarret. A co k tomu dodat? Snad jen to, že jsem zas od tety Hanky dostal věnované Blues pro první řadu. Díky! Prostě to v klubu zas zuřilo jarrem. No a po koncertě? Konečně jsem se seznámil osobně s Píďou, Srnéčkem i Zdeníkem a Šárkou. Nasbíral jsem nové podpisy do svého deníčku a druhá Třetina mě vyfotila se Srnéčkem. Strašně rád se fotím s umělci! Pak mě druhá Třetina schovala pod bundu, aby mi nebyla zima. Konečně. A jelo se o dům dál, jak se říká. Brigáda vynošení všech jarretích propriet a hurá někam za dobrodružstvím. Zakotvili jsme ve sport baru, kde byla opravdu vééélká sranda. Ale z toho večera a rána se mi vybavují jen mlhavé vzpomínky, takže si raději nebudu moc namáhat hlavičku. Vy si to určitě umíte představit. Však Třetiny znáte stejně dobře jako já. Ráno jsme se šli provětrat do města. Najít zámek, Příhrádek, hospodu U čápa a potkali jsme chodící tisícikorunu! Bylo krásně a vůbec se nám nechtělo domů. Ale večer nás čekal výlet do Mexika, tak jsme se dali na vlak a cestu vpodstatě prospali. Tak díky všem zúčastněným za krásné dva dny, milou společnost a brzy někdy někde ahooooj
Náhledy fotografií ze složky Pardubice
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář