Epy de Křest
To bychom už ani nebyli my, kdybychom se před sobotním mimopražským koncertem někde nestavili a tím nemyslím nákup v Kauflandu. Tentokrát Třetiny naplánovaly výlet na rozhlednu Hýlačka kousek od Tábora. Bylo docela zajímavé, že jsme ji neviděli již z dálky a vlastně ani moc zblízka, ale přecejen se nám po vypůjčení klíčů v zeleném domku na kraji vesnice určitý výhled naskytl.
A co teď? Rozhodujeme se zajet na večeři do Bechyně. A v tom třetí říká cosi o řetězáčku a tak hlasujeme. Je to cesta sice o něco delší a díky nehlavním tahům i pomalejší, ale rozhodujeme se rychle. řetězáček je náš. Čtvrá to bravurně vybere, že nás policie na konci mostu ani nestačí zastavit narozdíl od škodovky jedoucí za námi :-). Do Bechyně vjíždíme už za tmy a vidíme kousek na náměstí povědomý poutač jednoho z našich četných pivovarů. O večeři je rozhodnuto. A až podle jídelního lístku si uvědomujeme, že jsme v nějakém hudebním penzionku. Po výborné večeři se ještě snažíme Milouše naučit cestu ke kulturáku, kde se má celý křest konat a vyrážíme, abychom se o chvíli později s Miloušem dohadovali, že i když se nás snaží přesvědčit, že jsme dojeli na místo určení, že nemá pravdu. Ale všechno jsme nakonec zvládli (ať žije internet v mobilu a koordinace webu EdM, map na googlu a map v Miloušovi!), otočili se v autě na schodech a v kulturáku jsme skoro první a tak se můžeme vítat a zdravit se spoustou známých tváří.
Co říci o koncertě? Paráda! Já jsem seděl na svém oblíbeném místě a tak měl vše z první ruky a to doslova. Zahajovací a křtící divadlo se hrálo vlastně kolem mě. Docela jsem se vyděsil, když Honza Přeslička upadl půl metru velde mého posezu, ale naštěstí ho přivolaný doktor Troníček zachránil a uměleckého přetlaku zbavil. Dokonce se všem účinkujícím podařilo mě ani jednou neshodit, jak mě krásně obcházeli. A pak už začal koncert. Nejprve hosté, duo Janoušek Vondrák a po přestávce Epy. Jak říkám paráda! Na velkém pódiu, skvělý zvuk, světelná šou, občas i trochu dýmu, elektrická kytara, dokonce i jedna úplně nová písnička a .... spousta nových slok k písničce Ženy mužů. Slok v podání muzikantských kamarádů Stráníků, HN, Marienu a Bodla a také Dušana s Péťou Pú. Na jejich vystoupení se bude určitě hoooodně dlouho vzpomínat :-)
Po skončení hurá na Špejchar. Tyjo, tolik lidí jsem tu ještě nikdy nezažil. Inu... když na křest přijeli snad všichni a to i ti, kteří normálně do Epycentra nejezdí. Hrálo se jak nahoře, tak dole a končilo se až ve chvíli, kdy my po krátkém, hudbou přerušovaném spánku vstávali na cestu do Prahy. Kromě hraní se také hodně povídalo, popíjelo, jedlo, holky se čas od času ztrácely v kuchyňce a co tam dělaly, to ví jen ... Dušan, Přeslička a zvukař Karel. Jo a taky pár paparaziů snažících se o dokumentaci. Co se dělo v neděli přes den nevím, ale když jsem ráno vstával, potkával jsem různé trosky spíci všude možně i nemožně nebo chodící všude možně i nemožně a přemýšlel, jestli ještě nešli spát nebo už vstali. Ale protože potřebujeme být v Praze včas, honem se rozloučit a hyjé Bobíku!
Tak tedy Epíci - ať stopy opravdu nikdy nezmizí a na shledanou na dalším koncertě!!!
