... si děláš tučňáky!
Vezmu to raději heslovitě:
- navigátorka třetí naplánovala báječně cestu. V tom jí první oznámila změnu trasy. Třetí si posteskla, ale nakonec zajásala. Zjistila totiž, že odchylka bude minimální.
- řidička první oznámila dobu odjezdu. Nakonec ji ale byla nucena pozměnit. Berunda totiž lítala kdo ví kde a to nejen pro to, že měla do Brna dopravit letadlo.
- dialog před prvním mezipřistáním v Brně: Za jak dlouho odbočujeme? Asi za 10 centimetrů.
- první mezipřistání v Brně nás zbavilo letadla. Konečně na sebe uvidíme a ... nejen na sebe.
- druhé mezipřistání v Brně zkomplikovala nehoda motorkáře před nemocnicí. Proč pro něj ale jely dvě sanitky, když by stačilo, aby doktor vyšel z bran nemocnice?
- kudy? Vlevo nebo vpravo? Vlevo z dálnice? Jasně, když chceš vlevo, musíš pořád vpravo. Tohle Milouš zatím neumí, ale funguje to, jak se ještě několikrát přesvědčíme.
- konečně Prušánky. Pohodička, vínečko, chlebíčky, oříšky, legrácky, historky.... dobrou noc.
- úvaha nad téměř sbalenou taškou: "Co mi ještě chybí..." "Plavky!" "No jo, máš pravdu!" Ve chvíli, kdy to třetí ono jediné slovo vyslovila nevěděla, že dva z účastníků zájezdu plavky opravdu zabalené nemají...
- nalodění Lvíčka. Tříkolku? Kam? Do předsíně. Ale fakt jezdila! V Brně i v Prušánkách!
- Bojnice a ZOO. Opravdu? A proč je tu tolik prázdných výběhů? A kde je první, ona se v tom akváriu snad utopila či co! Že na nás čeká u kolotočů? A kde jsme ji minuli? Že by když jsme si v prvním patře prohlíželi tučňáky? ... no tak Hůde, takhle to pokazit... :-)
- penzion Oáza. Dva pokoje a jeden apartmán. První procházka po městě, první večeře. Kdo si dá čínu a kdo evropskou kuchyni? A kdopak asi dostane první "nemáme..."
- první večírek a první poprvé jako první odpadá do postele.
- výlet do Velké Fatry. Serpentiny. Toaletní papír. Špálna dolina. Červená. Ona si to snad užívá! Kopec. Piknik. Kytičky. Plácek plnej krokusů. Klesáme. Oběd na sluníčku pod sjezdovkou, kde se ještě dalo lyžovat. Rolba. Klesáme. Špálna dolina. Serpentiny. A co pak? Konečně bazény, termály, trysky, skluzavka a ... první Tsunami.
- druhá večeře v zahradní restauraci. A nebo v zahradnictví? Asi ne...
- druhý večírek a první podruhé jako první odpadá do postele
- výlet na Vyšehrad. Ne fakt nekecám. To byla skála v pohoří Žiar. Parádní krajina. Výhledy. Krpál. Nevěřili jsme, že na tu skálu vylezeme. A najednou... Vrchol. ... (no comment), Nádhera. Klesáme. Fakt hodina? Kdepak. Oběd v Milce (tam jsme původně chtěli bydlet). A co pak?
- opět bazény. Termální. Lidový, Vířivý, Kafíčko a dortíček. Fotky na skluzavce. Masáž. Masér. Relax. Tobogán. Divoká řeka. Večeře. A znovu do kolečka. Třetiny si to tentokrát daly na celý den a tak se jim poštěstilo mít několik bazénů a atrakcí jen samy pro sebe.
- poslední večírek a... už se nebudu opakovat. Ba ne, tentokrát odpadáme tak nějak všichni :-) A že má třetí nějak unavené ruce zatímco ostatní nohy? To máte tak, když se snažíte přeplavat divokou řeku...
- konec pobytu. Jedeme domů. "Vidíš to?" "Kde?" "Za náma!" "Ty si děláš tučňáky!" "Zazpíváme si?" "Já chci jet hodně dlouho, tady je taková legrace!" "Zase šmíruje"
- poslední KPČ do Trenčína na hrad. Pohodička. Sluníčko. Obídek. Už jsme v Čechách? Ne na Moravě. Objížďka. Rozjedem se autem po polích....
- Prušánky - Brno - Praha - je 20,00, Carpe diem nestíháme. Teda my si den užily, ale koncert Devítky v Carpe diem si už musí užít jiní. A nejen ti, co nestíhají ;-)
Náhledy fotografií ze složky Velikonoce 2009