A do třetice
Co bych vám povídala, bylo to úžasné, to předvánoční Éčko. Všude známé tváře, příjemná předvánoční nálada, dobře zásobený bar (i když jak je znám, určitě jim zase něco došlo), super muzika, flétničky, koledy a jak jinak - pokoncertní mejdan trvající až do rána a druhá bez hlasivek. Nojo, tak už to v Liberci bývá, jinak by tam ten Ještěd přeci neměli. A pokud vám někdo tvrdil něco jiného, tak má nejspíš pravdu, neb já to jistila ze zálohy.
Zato Balbínku jsem si ujít nenechala. A ... málem se nevešla. Když jsem tam jako první z Třetin dorazila, zbylo na nás místo akorát tak na konci dlouhého prostředního stolu. Nu což, alespoň to máme blízko na bar a každý z kamarádů musí kolem nás projít a tak ním nic neuteče, jen na to jeviště je trochu ztížený výhled. Ale co, i tak si tento předvánoční večírek užíváme, jak se na Třetiny sluší a patří.
Ano, mám tahle předvánoční hraní ráda, je to příjemná změna. Vzpomínám na naše první předvánoční Éčko, jak jsme si užívali flétničky a koledičky a dárečky a … tyjo, to to ale uteklo! Báječná léta nejen (ale asi hlavně) s Jarretem!